Slibovali si věčnou lásku, která trvala týden

Nápis Pomáhat a chránit mají na autech policisté, zatímco pošťáci si tam nechali napsat: Dneska podáte, zítra dodáme.

Nápis Pomáhat a chránit mají na autech policisté, zatímco pošťáci si tam nechali napsat: Dneska podáte, zítra dodáme.

Oč tu jde?

O předsevzetí, o slib či závazek? Obávám se, že o nic z toho. Považuji nápisy za nezávazné propagační plky, nikoliv nepodobné heslům Pionýr brání mír anebo Se Sovětským svazem na věčné časy.

Jak bránil mír pionýr?

Věděli jsme a samozřejmě víme, že dítě s rudým šátkem kolem krku ubrání leda tak pendrek, že to heslo vzniklo v hlavě postižené patolízalskou absurditou a mohlo leda tak vnést do dětského podvědomí zmatek, z něhož posléze paradoxně vybobtnal odpor k armádě a hlavně odmítavý postoj k elementární obraně státu. Navzdory zrušené obecné branné povinnosti se dobrovolní mladíci hlásili do armády, aby v očekávání mastných příjmů odpochodovali do Afganistánu, kde zdrhali, když jich byla potřeba k podpoře britské jednotky, jež narazila na nepřítele sveřepě odmítajícího proklamovaný mír. Jsou tu samozřejmě i vojáci riskující své životy a potřebují z domova obdržet posily. Jenomže doma, kde se národ raději spoléhá na ochranu země cizími vojsky spojenců než na vlastní sílu, rozehráli svou hru politici a posilu odmítají vyslat, aby tak získali sympatie a hlasy pacifistů. Spojencům přitom všelijak hážou klacky pod nohy, byť jsou na nich bezpečnostně závislí.

A co se týká věčnosti?

Věčnost soudržnosti s východním okupantem trvala dokonce o pár let méně než existence bolševického Sovětského svazu a tak věčnost setrvala věrná i nadále argumentacím církevním a astronomickým.

Věřím, že autor v ústrojenství zmíněných hesel vymýšlí zase jiné ptákoviny, jako třeba shora uvedené Pomáhat a chránit. Tahle pokrytecká hra na iluzi má ovšem tu nevýhodu, že když jí někdo bláhově uvěří a pak ho zklame, bude desiluzi považovat za klam a osobní urážku. A tím ono heslo způsobí na duši občana mnohem větší škodu, než kdyby vůbec neexistovalo.

Zažil jsem to včera, když jsem se policisty hlídkujícího na rohu ulice u zmatečně značené objíždky zeptal na správný sjízdný směr a nevěřil vlastním uším, jak mi byl ochotný pomáhat.

"Jak to mám vědět," odsekl mladý muž ve žluté vestě nevrle, "copak jsem encyklopedie?"

S poštovním heslem na vozech Dneska podáte, zítra dodáme je to snad ještě horší, protože tam jde o přímou a ověřitelnou lež. Podáte-li svůj dopis na poštu v pátek, obdrží jej adresát až v úterý. Poslal jsem v pondělí dopoledne z Mariánek do Prahy synovi k narozeninám dárek v malém balíčku, za porto vysázel na poštovní pult 90,- Kč a druhý den se mobilem syna zeptal, má-li z dárku radost. Neměl. Balíček nebyl doručený dokonce ani ve středu. Dorazil až ve čtvrtek.

Licoměrnost mnohých závazků a slibů odhalil Alexander Dumas ve Třech mušketýrech, když ji opsal větou: Slibovali si věčnou lásku, která trvala týden.

 

Autor: Zdeněk Pošíval | pondělí 3.8.2009 11:36 | karma článku: 21,85 | přečteno: 2432x
  • Další články autora

Zdeněk Pošíval

Za první dámou na Cyrana?

4.6.2011 v 13:45 | Karma: 20,95

Zdeněk Pošíval

"Náš exodus, váš exitus!"

10.2.2011 v 13:30 | Karma: 42,13