Volby v Turecku: Stockholmský syndrom ve své nejhorší podobě
- Navzdory jasnému vítězství Erdogana jeho vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) dopadla hůře, než se očekávalo.
- Erdoganovi se nebude moc líbit, že bude muset sdílet moc.
- Radost národa ze znovuzvolení člověka známého po světě pro jeho autoritativní, někdy despotickou vládu, není v zemi, kde průměrná školní docházka činí pouhých 6,5 roku, překvapivá.
- Miliony Erdoganových odpůrců jsou nyní vyděšeny vyhlídkou na další útrapy pod islamisticko-nacionalistickou koalicí vedenou prezidentem, který nepodléhá žádné kontrole a vůči němuž neexistuje žádná protiváha.
Nic lépe nevysvětluje radost Turků projevovanou 24. června 2018 nad volebním vítězstvím prezidenta, než karikatura, která zobrazuje jásající dav se třemi výroky v bublinách: "To bylo o fous!" je napsáno v první. "Skoro jsme mohli být svobodní." v druhé. A v poslední: "Pryč se svobodami!"
Turecký islámský vůdce, prezident Recep Tayyip Erdogan, získal v prezidentských volbách 24. června 2018 celkově 52,6 procent volebních hlasů. To znamená mírný nárůst oproti 51,8 procentům získaným v prezidentských volbách v srpnu 2014. Pro to, aby byl Erdogan prezidentem, hlasovalo více než 25 milionů Turků. Jeho nejbližší soupeř, sociální demokrat Muharrem Ince, energický bývalý učitel, získal méně než 16 milionů hlasů, neboli téměř 31 % volebních hlasů.
Opoziční kandidát připustil, že volby byly férové. Neexistují žádné zprávy o podvodech od mezinárodních pozorovatelů, aspoň prozatím.
I přes porážku je Ince jedním z mnoha vítězů voleb v roce 2018. Poprvé od roku 1977 získal v Turecku sociálně demokratický politik více než 30 % hlasů. V parlamentních volbách získala Inceova strana, Republikánská lidová strana (CHP), pouze 22,6 % hlasů.
Navzdory jasnému vítězství Erdogana jeho vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) dopadla hůře, než se očekávalo: v parlamentních volbách získala 42,6 % hlasů, což je o 7 procentních bodů méně proti 49,5 %, které získala v předchozích volbách do parlamentu v listopadu 2015.
AKP získala v 600členné turecké poslanecké sněmovně 295 míst a ztratila tak parlamentní většinu. Pravicový koaliční partner AKP, Nacionálně činná strana (MHP), nečekaně získala 49 poslaneckých mandátů, čímž se celkový počet mandátů, které má k dispozici vládnoucí koalice, zvýšil na 344, což je pohodlná většina.
Koalice AKP a MHP znamená oficiální zrod nové vládnoucí ideologie Turecka: Blok islamistů a nacionalistů, kteří v Turecku tradičně reprezentují nejméně vzdělané venkovské obyvatelstvo. Erdoganovi se nebude moc líbit, že bude muset sdílet moc se stranou, která byla naposledy v koalici v roce 2002, ale AKP, která sama nemá parlamentní většinu, si bude muset partnerství s nacionalisty udržet. Erdogan může MHP také poskytnout některé vysoké funkce, například místo víceprezidenta nebo funkce ministrů.
Po výsledcích voleb, které se konaly 24. června, bude Turecko dále vtahováno do autoritářské politiky se směsí islámu a nacionalismu, která se stává novou státní ideologií. Hluboká polarizace turecké společnosti se pravděpodobně bude dále prohlubovat. Náznaky k tomu již existují. Ve vítězném projevu ve večerních hodinách 24. června Erdoganův ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že ve volbách byli poraženi "teroristé". V této politicky rozdělující a patetické logice se 47,5 % Turků změnilo v teroristy, což činí asi 38,5 milionu obyvatel.
Radost národa ze znovuzvolení člověka známého po světě pro jeho autoritativní, někdy despotickou vládu, není v zemi, kde průměrná školní docházka činí pouhých 6,5 roku, překvapivá. Nedávno, v dubnu 2017, se Turci vzdali posledních zbytků své demokracie, když hlasovali ve prospěch ústavních změn, které učinily z Erdogana současně prezidenta, předsedu vlády a předsedu vládnoucí strany. Tyto ústavní změny daly prezidentovi téměř neomezené pravomoci a především pravomoc vládnout pomocí prezidentských výnosů.
Ve své zprávě "Svoboda ve světě v roce 2018" organizace Freedom House kategorizuje Turecko jako "ne-svobodnou" zemi "kvůli hluboce vadnému ústavnímu referendu, které centralizovalo moc do rukou prezidenta, masové náhradě zvolených starostů za vládní pověřence, stíhání aktivistů bojujících za lidská práva a pokračujícím čistkám mezi státními zaměstnanci. Tento vývoj způsobuje, že občané se jen velice váhavě vyjadřují k citlivým tématům." Turecko je také na špici seznamu zemí, kde demokracie v období posledních deseti let ubývá. Je ironií, že dokonce i občanskou válkou rozervaná Sýrie je na konci tohoto seznamu (což znamená, že demokracie v Sýrii mezi zkoumanými zeměmi ubylo nejméně).
Erdoganovo Turecko se tryskem přibližovalo k diktatuře již předtím, než Turci v referendu v dubnu 2017 dali Erdoganovi pravomoci, o které usiloval. Miliony Erdoganových odpůrců jsou nyní vyděšeny vyhlídkou na další útrapy pod islamisticko-nacionalistickou koalicí vedenou prezidentem, který nepodléhá žádné kontrole a vůči němuž neexistuje žádná protiváha. Ince, kandidát Erdoganovy opozice, se zapřísahal, že se postaví na odpor. Doufejme, že nebude muset bojovat odtamtud, kde již skončilo mnoho Erdoganových oponentů – totiž z vězení.
Burak Bekdil, jeden z předních tureckých novinářů, nedávno vyhozený po 29 letech z předních tureckých novin, za to, že psal o dění v Turecku pro Gatestone Institute. Je spolupracovníkem Middle East Forum.
Libor Popovský
Řečtí ostrované chtějí zpět své životy
Článek Buraka Bekdila "Greek Islanders Want Their Life Back", který vyšel 20. února 2020, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.
Libor Popovský
Koronavirus: Čínská válka proti pravdě
Článek Giulia Meottiho "Coronavirus: China's War on the Truth", který vyšel 7. března 2020, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.
Libor Popovský
Evropa musí Erdoganovu vydírání odolat
Článek Buraka Bekdila "Europe Must Not Fall Victim to Erdogan's Blackmail", který vyšel 6. března 2020, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.
Libor Popovský
Řecká migrační krize: „Sud střelného prachu před výbuchem“
Článek Soerena Kerna "Greece's Migrant Crisis: ́A Powder Keg Ready to Explode ́", který vyšel 28. února 2020, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.
Libor Popovský
Koronavirus: Smrt doktora Li Wen-lianga otřásla Čínou
Článek Gordona G. Changa "Coronavirus: Death of Dr. Li Wenliang Rocks China", který vyšel 12. února 2020, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 238
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1728x
Douglas Murray: „Ke konci života většiny dnešních obyvatel Evropa už nebude Evropou a její národy ztratí to jediné místo na světě, jež nazývaly svým domovem."
„Tam, kde začíná ideologie, končí zdravý rozum."