Jsem rasista?!

Nadávání lidem s nevhodnými názory do rasistů, čehož jsme svědky, má za cíl nás umlčet. V našem zájmu však je o problémech skutečně diskutovat. Toto není konec, toto je teprve začátek. Přijdou další pseudokauzy a další a další...

Ve svém předchozím blogu „Mamma mia, ještě jednou Alpha Dia“ , ve kterém jsem se věnoval kauze modela černé barvy pleti v letáku LIDLu, jsem napsal: „Je příznačné, že místo volání po diskusi na toto téma, která by mohla být užitečná a přínosná, jsme svědky pouze nadávání lidem s nevhodným názorem do rasistů.“ Proto mě nepřekvapilo, že jsem skutečně v jedné diskusi rasistou nazván byl. No měli bychom si na to začít zvykat. Dříve víc letěla nadávka „xenofob“, dnes je více v módě „rasista“. Jaká nadávka bude v módě zítra? A novináři si také pokoj nedají, masáž bude pokračovat. 

K napsání tohoto článku mě ovšem přivedlo něco jiného. Přišel mi e-mail z Anglie a v něm se jako reakce na můj blog mimo jiné píše: „V Británii jsou už lidé tak zpracovaní, že by si dali koleno vrtat spíš, než aby se nechali nazvat rasisty. Debata kolem imigrace byla ve Velké Británii establishmentem do nedávna tvrdě potlačována. Lidé si zavedli autocenzuru, protože se báli říct v práci  něco nevhodného. Jakmile jste  byl označen  za 'rasistu', tak  váš kariérní postup v zaměstnání skončil, zejména  ve školství, zdravotnictví, veřejné správě a v novinách.  A přitom to nemuselo  znamenat nic jiného, než že jste měl  pochybnosti o rychlosti a velikosti změn, které se kolem vás děly. Nikoho nezajímal váš názor,  nikdo se vás neptal, jestli si tyto změny přejete, když je jako daňový poplatník platíte.“

Podobně jsou na tom jistě i lidé v Německu, Nizozemí, Švédsku…

Tohle v naší zemi nesmíme dopustit! Tohle je totiž cesta do pekla. My už jsme to jednou zažili. Pamatujete si to? A proto říkám – nebojme se označení za rasisty a xenofoby! Je to jen manipulativní nadávka, která nám má zavřít ústa a umlčet nás. Naše právo svobodně vyjádřit svůj názor si musíme hájit! Slovo má obrovskou sílu a když se o svobodu slova necháme připravit, tak přijdeme o všechno, tak jako o to přicházejí lidé v západní Evropě.

Co je to vlastně rasismus? Jestli to dobře chápu, tak rasismus má podle Wikipedie dva významy:

1) „Politická ideologie, která se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě rasových rozdílů mezi lidmi.“

2) „Teorie, která tvrdí, že odlišný vývoj různých lidských ras a etnik, determinuje schopnosti a vlastnosti jejich jednotlivých příslušníků.“  „Rasismus v širokém slova smyslu je názor, že z představy, podle níž je lidstvo rozděleno na biologicky odlišné „rasy“, lze vyvodit politické či sociální důsledky a rozdíly.“

Jsem tedy rasista, když mi „vadí“ (1), že v České republice, jsou v reklamních letácích používáni modelové černé barvy pleti, když u nás žije černochů minimum? Jsem tedy rasista, když vnímám, že je v amerických filmech výrazně vyšší podíl černochů (americky afroameričanů), než je jejich podíl v americké společnosti? Jsem tedy rasista, když mi „vadí“ požadavek na rasovou vyváženost v amerických filmech? Jsem tedy rasista, když jsem proti přijímání ilegálních migrantů z nám nepřátelského kulturního okruhu?

Na základě zkušeností z mnoha diskusí se nemohu zbavit dojmu, že existuje ještě třetí význam slova rasismus. Rasismem je v očích některých lidí i vyjádření vlastního názoru, který se liší od jejich jediného správného názoru. A já přitom jen klidně říkám, co cítím. Nepořádám pochod „Prague White" ani neorganizuji demonstrace hnutí „White lives matter“. Kam jsme to dopracovali, když nemůžeme říct, co cítíme bez toho, že bychom čelili osočení z rasismu či xenofobie?

Cílem těchto pseudokauz a kampaní v médiích je posilovat v nás politickou korektnost. Myslet si můžeme, co chceme, ale nechat si to máme pro sebe. Ten, kdo není politicky korektní, je rasista! Toto není konec, toto je teprve začátek. Přijdou další pseudokauzy a další a další...

Poznámky

 (1) Slovo „vadí“ dávám do uvozovek, protože to vnímám, eviduji to, vadí mi to, ale není to nijak silný pocit. Dokážu se přes to přenést.