Jsem pro zavedení povinného základního vojenského výcviku

Proč jsem pro zavedení povinného základního vojenského výcviku. Je to složitá problematika a můj článek ji pokrývá jen částečně...

Včera zde na Blogu iDnes vyšel článek pana Jiřího Turnera Což takhle obnovit základní vojenskou službu. Nechci s ním polemizovat ani na něj nějak reagovat, ale připomnělo mi to, že zde na svém blogu chci již delší dobu vydat svůj článek na toto téma, který mi vyšel na Neviditelném psovi již na začátku roku 2016. Po vydání zde jsem jej mírně přepracoval.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Obnovení povinného základního vojenského výcviku aktuálně nehrozí, mnoho maminek by to sice uvítalo, ale není to v plánu. Současná strategie obrany naší země s obnovením povinného základního vojenského výcviku nepočítá.

Bezpečnostní situace ve světě i v Evropě se výrazně zhoršuje a zdá se, že se bude dále zhoršovat. Musíme si na novou realitu nejen zvykat, ale také na ni adekvátně reagovat. Propagaci multikulturalismu a islámu a omezování svobody za adekvátní reakci nepovažuji.

Při stávajících počtech našich vojáků, policistů a celníků a bez vhodných technických prostředků je prakticky nemožné naši hranici v případě potřeby uhlídat. A není to jen o hranici, chránit je potřeba i mnoho strategických objektů a dopravních uzlů. To však nic nemění na naší povinnosti se o to v případě potřeby v maximální míře snažit.

Podle mého názoru by bylo obnovení povinného základního vojenského výcviku a vytvoření nějaké formy místní domobrany, která by v případě potřeby do naší obrany zapojila více mužů, prospěšné hned z několika důvodů. Předpokládám, že jako stát a národ chceme bránit svoji existenci, samostatnost a svobodu.

Spoléhat se můžeme pouze sami na sebe. Na pomoc ostatních zemí se v budoucnu moc spoléhat nemůžeme. Většina států má svých starostí více než dost a o nejsilnějších státech západní Evropy to platí dvojnásob.

Armáda ČR je stavěná na mise v zahraničí a při naší obraně se vychází z předpokladu, že jsme součástí NATO. Situace se však dramaticky mění a je zde snaha nahradit NATO Evropskou armádou. Je, myslím, zřejmé, kam vývoj v Evropské unii spěje. Bez zapojení nás, obyčejných obyvatel, to tedy dříve či později podle mě nepůjde. V sázce je naše bezpečnost a naše svoboda.

Hlavním důvodem pro zavedení povinného vojenského výcviku pro mě je nutnost změnit způsob našeho myšlení. Domnívám se, že vzhledem k proběhlé demilitarizaci našeho národa a úrovni fyzické připravenosti současné mladé mužské populace se dnes nejsme schopni ani ochotni případné agresi bránit. Svobodu již bereme jako něco automatického, co je nám shůry dáno bez toho, že bychom se o to zasloužili. 

Velmi výstižně současný stav vyjádřil Benjamin Kuras ve své knize „Jak zabít civilizaci“ v kapitole „Dhimmikracie“: „Evropské dhimmikratické země odzbrojují, ruší vojenskou službu a snižují obranné rozpočty. Už druhé desetiletí v Evropě vyrůstá generace bezbranných a bezmocných mužů, kteří by sebe a své rodiny nedokázali ubránit pistolí, nožem, lopatou ani pěstí. Její ozbrojené síly se scvrkly na několik tisíc profesionálů vyvážejících demokracii do světa. Vyvezli jí už tolik, že nám jí v Evropě zbývá čím dál míň. Armády džihádistů v evropských městech mezitím sílí.“

Je prostě potřeba změnit způsob našeho myšlení a mentálně se naladit na jinou vlnu. Toto platí pro nás všechny, hlavně však pro naše vedoucí představitele.  

Jeden člověk nezmůže sám nic nebo jen velmi málo. Je potřeba, se učit sdružovat a spolupracovat. V jednotě je síla.

Bezpečnostní situace se může vyhrotit velmi rychle a v takovém případě nebudeme mít ani čas, ani kapacity vycvičit rychle a kvalitně dostatek mužů. O chybějící výzbroji a výstroji nemluvě. Je proto potřeba začít s vojenským výcvikem včas. Již včera bylo pozdě. Ale lepší pozdě, než vůbec. 

Obnovení povinné vojenské služby, jak zde byla dříve, není podle mě žádoucí. Podle mého názoru by stačil intenzivní povinný základní vojenský výcvik v délce třeba tří měsíců. Svůj účel by to rozhodně splnilo a nikomu by to podle mě neublížilo. Každý muž by se naučil základním praktickým dovednostem, základním principům vedení boje a naučil by se ovládat ruční zbraň. Každý rok by následně mohla být povinnost zúčastnit se udržovacího vojenského cvičení. Život nejsou přece jen práva, ale i povinnosti.

Můžete namítnout, že kdo chce absolvovat vojenský výcvik, může vstoupit do Aktivní zálohy nebo se může zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení, tento argument však neberu. Uvedené možnosti jsou jistě cestou správným směrem, ale z výše uvedených důvodů jsou nedostatečné.

Je zde samozřejmě problém: Jak toto ufinancovat a „neprojíst“ přitom peníze, které jsou určeny na probíhající modernizaci armády a zvyšování počtu profesionálních vojáků. I přes likvidaci většiny vojenských výcvikových kapacit jsem přesvědčen, že je takový rozsah povinného základního vojenského výcviku realizovatelný. Nikdo na vojně přece nečeká čtyřhvězdičkový hotel.

Pokud nejsme schopni a ochotni zajistit obranu vlastní země, tak si svobodu a samostatnost nezasloužíme. Národní stát považuji za nutnou podmínku svobody a demokracie. Pokud necháme národní stát padnout, tak Pán Bůh s námi.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dodatečně sem ještě dávám odkaz na zajímavý článek Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?