Evropa, jakou my chceme.

Překlad projevu Geerta Wilderse "The Europe We Want.", který byl přednesen 2. září 2017 na konferenci Ambrosetti v Itálii ve Villa d'Este pro českou verzi Gatestone Institute zpracovaný mnou a paní Helenou Kolínskou.

Děkuji vám za to, že jste mě sem dnes pozvali. Oceňuji skutečnost, že jste pozvali někoho, kdo nesdílí vaše nadšení pro Evropskou unii. Nebo váš evropský sen, jak to nazývá eurokomisař Frans Timmermans. Abych byl upřímný: jeho sen je moje noční můra.

Uvědomuji si, že se mé názory liší od názorů mnoha členů evropského establishmentu v našem středu, ale jsem optimista.

Věřím v pozitivní budoucnost Evropy jako společenství nezávislých, suverénních a demokratických národů - spolupracujících bez nadnárodní politické unie – věřím v Evropu bez Evropské unie.

Věřím, že skutečná demokracie může existovat a prosperovat pouze v rámci národního státu. Národní suverenita v kombinaci s domácí kulturou vytváří naši identitu. Stejně jako kontrola nad našimi vlastními hranicemi a rozpočtem a právem o něm rozhodovat jako svébytný národ.

Většina našich vlád bohužel přenášela na EU stále více pravomocí podkopávajíc mnoho důležitých věcí, kterých jsme my Nizozemci v minulých staletích dosáhli, a jsou nám velmi drahé.

Naši předkové bojovali za demokratické Nizozemsko. Tedy Nizozemsko, kde nizozemští voliči, a nikdo jiný, rozhodují o nizozemských záležitostech. Demokracie znamená, že lidé mohou rozhodovat o své vlastní legislativě.

Demokracie znamená mít vlastní vládu. Ale díky převedení pravomocí našimi vládami do Bruselu, rozhodují nyní instituce EU a další země o otázkách, které jsou pro náš národní stát důležité: o naší přistěhovalecké politice, o naší měnové politice, o naší obchodní politice a o mnoha dalších záležitostech.

Velká část našeho zákonodárství byla předána do Bruselu. Naše národní parlamenty se staly prováděcími orgány EU. Mnoho lidí proti tomu vznáší námitky.

V referendu v roce 2005 hlasovali Nizozemci proti Evropské ústavě, o několik let později nám však byla vnucena její mírně pozměněná verze pod novým jménem.

Minulý rok hlasovala velká většina Nizozemců v referendu proti Asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou, smlouva však byla prosazena tak jako tak. Jen velmi málo lidí může po těchto zkušenostech stále vidět v EU věrohodnou demokratickou instituci.

Další mimořádně důležitá věc, kterou Nizozemci během posledních staletí dosáhli, byly jasné a definované hranice. Hranice jsou důležité, protože nás chrání a definují, kdo a co jsme. Díky našim vládám, které se vzdaly naší suverenity, již nyní nemáme pod kontrolou naši imigrační politiku a dokonce ani naše vlastní hranice.

A výsledek je zničující.

Pokud dáte klíče od svého domu někomu, kdo nechá dveře odemčené, neměli byste být překvapeni, když si k vám vynutí vstup nevítaní hosté. Věřím, že každý národ by měl mít pod kontrolou své vlastní hranice a sám rozhodovat o tom, kdo je vítán a kdo není. Nizozemsko je domovem nizozemského lidu. Je to jediný domov, který máme. A měli bychom znovu získat kontrolu nad vlastními hranicemi a nad vlastní imigrační politikou.

Jednou z věcí, které jsou nám Nizozemcům velmi drahé, je naše národní identita. Nizozemci mají svoji vlastní identitu. Stejně tak ji mají ostatní evropské národy.

Jedna evropská identita však neexistuje.

EU se vyznačuje kulturním relativismem a nepřátelstvím vůči vlastenectví. Ale vlastenectví není nebezpečnou hrozbou, je to něco, na co bychom měli být hrdí.

Znamená to bránit suverenitu a nezávislost národa, a neprodávat ji v ohavných kompromisech EU a jejím byrokratům.

Jak řekl maďarský premiér Viktor Orbán - cituji - "Evropa je společenství křesťanských, svobodných a nezávislých národů. Hlavní nebezpečí pro budoucnost Evropy pochází od fanatiků internacionalismu v Bruselu. Nedovolíme jim, aby nám vnucovali hořké ovoce své kosmopolitní imigrační politiky."  Konec citátu.

Nemohl bych souhlasit více.

Evropská komise nedávno zahájila řízení proti Polsku, Maďarsku a České republice, protože odmítly přijímat imigranty. Před dvěma lety pozvala paní Merkelová do Německa milióny imigrantů.

To byla historická chyba. Ona ty milióny nejen vpustila, její politika je přímo nalákala.

Její heslo "Wir schaffen das" ("Dokážeme to") bylo jednou z největších pobídek v evropské migrační krizi. Není možné si zachovat svoji identitu, pokud jste zaplaveni milióny nově příchozích ze zcela odlišné kultury. Kultury, která - jak je tomu v případě islámské kultury - má za cíl ovládnout a odmítá asimilaci.

EU připomíná kartel vlád ovládaný Německem a Francií. Tyto dva mocné národy rozhodují téměř o všem.

Poláci, Maďaři, Nizozemci a Italové si však nezvolili paní Merkelovou, ani pana Macrona.

Nezvolili si pana Junckera, a my Nizozemci, jsme v březnových všeobecných volbách zdecimovali nejvíce pro-unijní a pro-islámskou stranu Nizozemí: Sociálnědemokratickou stranu mého spoluobčana pana Timmermanse, sedícího dnes dopoledne vedle mě. Jeho strana ztratila 75 % svých poslaneckých mandátů. Moje strana, nejvíce proti-unijní a proti-islámská strana Nizozemska, získala 33 % jejích poslaneckých mandátů.

Z 13 politických stran zastoupených v dolní komoře Nizozemského parlamentu jsme nyní poprvé číslo 2. A příště budeme číslo 1.

Další věcí, která je nám Nizozemcům drahá, je naše bezpečnost. Na našich ulicích, stejně jako v mnoha dalších evropských městech, dnes můžeme vidět, co nám EU spolu s národními pro-unijními lídry přinesla. Uvnitř našich měst jsme konfrontováni s místy, která už nevypadají jako Nizozemsko a kde Nizozemci již nejsou v bezpečí. Máme v naší zemi lidi, kteří se u nás narodili, ale nesdílí naše základní hodnoty. Ale to není ještě to nejhorší.

Některé části Evropy dokonce připomínají válečné zóny. EU nezabránila válce. Staly se hrozné vražedné útoky v Barceloně, Londýně, Manchesteru, Berlíně, Bruselu, Nice, Paříži, Stockholmu, Kodani, Madridu a Amsterdamu.

Teroristé vstoupili do Evropy spolu s ostatními imigranty, kterým EU a národní vlády umožnily vstup. Jedním z největších problémů, kterým naše národy v současné době čelí, se mezitím stali domácí teroristé. Všude v Evropě jich jsou tisíce, jsou schopni cestovat bez omezení a zaútočit kdekoliv budou chtít.

Evropský koordinátor pro boj proti terorismu Gilles de Kerckhove v dnešních belgických novinách říká, že v Evropě dnes žije 50 000 radikálních muslimů. Mohou kdykoliv spáchat teroristický útok, jak se již mnohokrát stalo v nedávné minulosti.

Brusel spolu s pro-unijními lídry v hlavních městech vytvořili podmínky umožňující tyto hrozné události a útoky – tím, že miliónům imigrantů dovolili vstoupit do Evropy - často bez jakékoliv kontroly, tím, že vůbec nevyžadovali asimilaci, tím, že odmítli prosazovat dominantní kulturu (leitkultur), tím, že byli politicky korektní a také naprostým nedostatkem vedení.

V mé kanceláři v Haagu je obrovský portrét sira Winstona Churchilla. V roce 1946 pronesl řeč obhajující to, co nazýval - cituji - "jakýsi druh Spojených států evropských“. Ale tím vůbec neměl na mysli to, co tím myslí eurofilové. Poukazoval na příklad Britského společenství národů (Commonwealth): federace svobodných národů, které ekonomicky spolupracují a jsou svázány souborem zásad.

Když se však Churchill stal v padesátých letech předsedou vlády, tak nežádal o členství v předchůdci EU. Byl zděšený možností, že by bylo nutné se vzdát národní suverenity, protože věděl, že to povede ke konci demokracie, identity a bezpečnosti pro jeho lid.

A EU se ani moc nezajímá o zachování židovsko-křesťanské kultury.

Naopak, usnadňuje islamizaci.

Naše evropská civilizace, založená na dědictví Jeruzaléma, Atén a Říma, je nejlepší civilizací na Zemi. Dala nám demokracii, svobodu, rovnost před zákonem, odluku církve a státu a představu o suverénních státech, které toto vše budou chránit. Lék na veškeré toto trápení a strach je jednoznačný: Musíme se znovu utvrdit v tom, kdo jsme. Pouze tehdy budeme schopni zajistit našim dětem budoucnost v bezpečné, silné a svobodné Evropě.

Problémy, kterým Evropa dnes čelí, jsou existenciální. Ne ekonomika, ale islamizace, terorismus a masová imigrace jsou našimi hlavními problémy.

Toto jsou vskutku existenciální otázky, které určují, kdo jsme, co jsme, a jestli budeme v  budoucnosti žít jako svobodní lidé.

Dámy a pánové.

Já věřím ve svobodu projevu. Platím za něj těžkou daň. Jsem na seznamu smrti al-Kajdy, pákistánského Talibanu a dalších islámských skupin. Žiji v bezpečném domě poskytovaném nizozemským státem a již 13 let jsem pod policejní ochranou 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Každý má právo na svůj názor. Já tedy také.

A já si myslím, že největší hrozbou pro naši evropskou budoucnost je islamizace. Nemluvím o všech jednotlivých muslimech, z nichž mnozí jsou umírnění, ale mluvím o islámské ideologii, která je neslučitelná se svobodou a demokracií a my ji přitom ve velkém dovážíme.

Evropská komise vyjadřuje své znepokojení nad takzvanou hrozbou pro demokracii v zemích jako Polsko a Maďarsko, ale zcela ignoruje zničující účinek islamizace na bezpečnost a svobodu Evropy.

Ze všech těchto důvodů - ochrany naší demokracie, našich hranic, naší identity, naší bezpečnosti a naší svobody - chceme Evropu bez EU. Suverénní demokratické národy jsou dokonale schopné spolupracovat tam, kde existují společné zájmy - bez toho, že by potřebovaly nadnárodní politické instituce, jako je EU.

Navzdory všem špatným zprávám však jsem - jak jsem řekl již na začátku - optimista. V celé Evropě se stále více lidí stává hrdými vlastenci.

A vězte, že vlastenci zvítězí. A zvítězí i národní stát.

Národy budou samozřejmě ochotny úzce spolupracovat jen tam, kde vidí společný zájem. Na ekonomické spolupráci není nic špatného, právě naopak. Můžeme také spolupracovat v boji proti terorismu. Ale všichni na dobrovolném základě jako suverénní národy.

A bez politické unie. Bez EU.

Budoucnost patří Evropě suverénních zemí.

Děkuji vám.

Tento projev byl přednesen 2. září 2017 na konferenci Ambrosetti v Itálii ve Villa d'Este a zde je přetištěn s laskavým souhlasem autora.

Česká verze webu Gatestone Institute.