Budoucnost Evropské unie?

Překlad původního textu Soerena Kerna „The Future of the European Union?" pro českou verzi webu Gatestone Institute zpracovaný paní Helenou Kolínskou a mnou.

• Dokument neuvažuje o scénáři, ve kterém Evropská unie čelí kolapsu, nebo ve kterém se hlavní členské státy rozhodnou následovat britský příklad a opustí blok.

• Evropská komise, ve výjimečném návalu otevřenosti připouští, že evropský federalismus riskuje “ztrátu podpory částí společnosti, které mají pocit, že EU nemá potřebnou legitimitu, nebo že orgánům jednotlivých států přebírá příliš mnoho pravomocí.”

• Komise nebere v úvahu možnost, že by EU v roce 2025 nemusela vůbec existovat.

Evropská komise zveřejnila dokument popisující pět scénářů, jak by se mohla Evropská unie vyvíjet v příštích deseti letech.

Tzv. Bílá kniha o budoucnosti Evropy, která bude předložena na summitu v Římě dne 25. března 2017 u příležitosti 60. výročí Evropské unie, má být „výchozím bodem pro širší veřejnou diskusi o budoucnosti našeho kontinentu.“

Každý z pěti scénářů je založen na předpokladu, že “27 členských států bude pokračovat kupředu společně jako Unie”.

Dokument nebere v úvahu možnost, že by se EU mohla zhroutit nebo rozpadnout, nebo že by pravomoci EU mohly být dokonce výrazně omezeny. V dokumentu se uvádí:

“Diskuse o budoucnosti EU byla příliš často redukována na binární výběr „více či méně Evropy“. Takový přístup je zavádějící a příliš zjednodušující. Níže uvedené možnosti sahají od statusu quo přes změnu záběru a priorit, až k dílčímu či kolektivnímu skoku vpřed.“

Nicméně to, že Evropská komise, výkonný administrativní orgán Evropské unie, veřejně byť jen zvážila alternativy k plnohodnotnému evropskému federalismu je dokladem rostoucí moci a vlivu politických hnutí proti EU v Evropě.

“Rodinná fotografie” Evropské Komise, v čele s prezidentem Komise Jean-Claude Junckerem, v roce 2014. (Zdroj: Evropský parlament)

Tento dokument by byl vskutku nemyslitelný před Brexitem - což je zkratka pro „britský odchod“ a odkaz na 23. června 2016, kdy v referendu britští občané hlasovali pro odchod z Evropské unie - a vzestupem proti-EU populistických stran v Rakousku, Velké Británii, Francii, Německu a Nizozemsku a v ostatních zemích. Dokument připouští:

“Nic nenasvědčuje tomu, že by se problémy, které musí EU řešit, zmírňovaly. Naše ekonomika se zotavuje z globální finanční krize, oživení se však neprojevuje dostatečně rovnoměrně. Části našeho sousedství jsou destabilizovány, což má za následek největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Teroristé zaútočili v centrech našich měst. Objevují se nové globální mocnosti a staré se vyrovnávají s novou realitou. A v loňském roce se voliči jednoho z našich členských států rozhodli Unii opustit.”

Toto je pět scénářů pro EU do roku 2025:

1) Pokračování v dosavadní praxi. 2) Pouze jednotný trh. 3) Státy, které chtějí, dělají vice. 4) Dělat méně, zato efektivněji. 5) Dělat mnohem více společně.

Scénář 1: Pokračování v dosavadní praxi.

Tento scénář předpokládá status quo s tím, že se EU bude trmácet vpřed s „kumulativním pokrokem“ od krize ke krizi. Dokument vysvětluje:

“Priority jsou pravidelně aktualizovány, problémy řešeny, jakmile se objeví, a v souladu s tím je přijímána nová legislativa. Rychlost rozhodování závisí na překonávání názorových rozdílů za účelem splnění společných dlouhodobých priorit.”

Scénář 2: Pouze jednotný trh.

Tento scénář předpokládá, že se Evropská unie znovu zaměří na jednotný trh, který se týká volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob uvnitř bloku:

“Ve scénáři, ve kterém se EU27 není schopna dohodnout na dalším postupu v mnoha oblastech politik, se hlavní pozornost stále více zaměřuje na prohloubení některých klíčových aspektů jednotného trhu. Chybí sdílené odhodlání pracovat ve větší míře společně v oblastech, jako jsou migrace, bezpečnost nebo obrana. Fungování jednotného trhu se stane hlavním důvodem pro existenci EU27.“

Scénář 3: Státy, které chtějí, dělají více.

Tento scénář předpokládá tzv. vícerychlostní Evropu, v níž některé členské státy budou pokračovat v integraci v určitých oblastech, zatímco jiné členské státy v integraci pokračovat nebudou:

“Ve scénáři, ve kterém EU27 postupuje stejně jako dnes, ale některé členské státy chtějí společně dosáhnout více, se vytvoří jedna nebo více „koalicí ochotných“, aby spolupracovaly v konkrétních oblastech politik. Sem mohou patřit např. obrana, vnitřní bezpečnost, daně nebo sociální politika.”

Scénář 4: Dělat méně, zato efektivněji.

Tento scénář předpokládá, že EU bude klást větší důraz na některé oblasti politiky, a zároveň sníží své zaměření na jiné: 

“EU 27 se rozhodne, že soustředí svou pozornost a omezené zdroje na menší počet oblastí…. V důsledku toho je EU 27 schopna ve vybraných prioritních oblastech reagovat rychleji a rozhodněji.… Jinde EU 27 přestává jednat nebo dělá méně…. Význam EU ve světě se mění v závislosti na jejích nově nastavených závazcích.”

Scénář 5: Dělat mnohem více společně.

Tento scénář je preferovanou možností Evropské komise: Evropský federalismus:

“Podle tohoto scénáře, kdy panuje shoda v tom, že ani EU 27, ani evropské země samy o sobě nejsou dostatečně dobře vybaveny k tomu, aby mohly čelit každodenním výzvám, se členské státy rozhodnou, že budou sdílet více kompetencí, zdrojů a rozhodovacích pravomocí ve všech oblastech.“

“Výsledkem je prohloubení spolupráce mezi všemi členskými státy ve všech oblastech, která bude mnohem intenzivnější než kdy v minulosti…. Rozhodnutí jsou na evropské úrovni rychleji přijímána a neprodleně vymáhána.“

“Na mezinárodní scéně a v oblasti obchodu Evropa vystupuje a jedná jednotně, na většině mezinárodních fór je zastoupena jedním křeslem. Evropský parlament má poslední slovo ve věcech mezinárodních obchodních dohod. Obrana a bezpečnost jsou prioritami. Je vytvořena Evropská obranná unie, která se vzájemně doplňuje s NATO. Spolupráce v bezpečnostních otázkách je běžnou praxí.“

Dokument rovněž dává nahlédnout do toho, jak evropský federalismus může vypadat v praxi:

“Občané cestující do zahraničí obdrží konzulární ochranu a pomoc velvyslanectví EU, která v některých částech světa nahradila velvyslanectví jednotlivých členských států. Občané států mimo EU, kteří chtějí cestovat do Evropy, mohou podat žádosti o udělení víza prostřednictvím téže sítě.“

Evropská komise, ve výjimečném návalu otevřenosti připouští, že evropský federalismus riskuje 

“ztrátu podpory částí společnosti, které mají pocit, že EU nemá potřebnou legitimitu, nebo že orgánům jednotlivých států přebírá příliš mnoho pravomocí.”

Dokument však neuvažuje o scénáři, ve kterém Evropská unie čelí kolapsu, nebo ve kterém se hlavní členské státy rozhodnou následovat britský příklad a opustí blok.

 Ve Francii a v Nizozemsku – dvou z původních šesti zakládajících členů EU - vedou v průzkumech veřejného mínění proti-EU kandidáti. Marine Le Pen i Geert Wilders slíbili vyhlásit referenda o pokračujícím členství v EU. Pokud by jedna nebo obě z těchto zemí opustily EU v době, kdy Itálie a Řecko jsou ve fiskálním zlomu, kolaps bloku by se jevil stále více možný.

Evropská komise tvrdí, že její Bílá kniha označuje “počátek procesu, kdy se EU-27 společně rozhodnou o budoucnosti svého svazu.“ Komise však nebere v úvahu možnost, že by EU v roce 2025 nemusela vůbec existovat.

Soeren Kern je spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku, USA, spolupracuje také s madridským Grupo de Estudios Estratégicos / Strategic Studies Group. 

Česká verze webu Gatestone Institute.