Extremismus v ČR

Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům tak, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:

• úcta k právům a svobodám člověka a občana,
• svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát,
• nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu,
• svrchovanost lidu,
• volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů,
• ochrana menšin při rozhodování většiny,
• svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného.

Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií).

Rasistické chování je takové, které na základě přisouzení psychických a mentálních schopností a dovedností skupinám definovaných podle biologického rasového či národnostního původu tyto příslušníky těchto skupiny hodnotí a případně (ve formě „tvrdého rasismu“) je i poškozuje.

Xenofobní chování je takové, které na základě subjektivně stanovených prvků cizosti (jinakosti) vyvolává obavy ze subjektů, které jsou jako cizí pojímány a v krajních případech může vést k jejich poškozování, což vyvolává protireakci.

Extremismus lze dělit hlavně na:

- pravicový (odmítá rovnost lidí a na tomto základě potlačuje svobodu některých z nich);

- levicový (absolutizuje rovnost lidí na úkor individuální svobody).

Seznam některých extremistických hnutí vyskytující se na území ČR:

Antifašistická akce

České hnutí za národní jednotu

Československá anarchistická federace

Dělnická strana sociální spravedlnosti

Federace anarchistických skupin

Hnutí národního sjednocení

Komunistická strana Československa

Komunistická strana Československa - Československá strana práce

Komunistický svaz mládeže

Národní strana

Národní sjednocení

Pravá alternativa

Úsvit přímé demokracie

Vlastenecká fronta

V období 1. čtvrtletí 2014 bylo zaznamenáno celkem 76 akcí přímo pořádaných anebo s účastí politicky extremistických subjektů. Z uvedeného počtu celkem 32 akcí náleží do krajně-pravicového spektra, 44 pak do krajně-levicového. Meziročně došlo k mírnému nárůstu počtu akcí u obou extremistických scén (49 za 1. čtvrtletí roku 2013). Hlavními mobilizačními tématy byly ve sledovaném období zejména události na Ukrajině a v neposlední řadě také protiromské protesty či demonstrace v sociálně vyloučených lokalitách.

Krajně-pravicová scéna

Během prvního čtvrtletí orientovala krajní pravice svou pozornost zejména na vývoj událostí na Ukrajině. Zpočátku byla registrována silná podpora uskupení Pravý sektor (PS). Poté však u pravicových extremistů došlo k názorovým neshodám. Ty se týkaly jak role PS, tak otázky ruské anexe Krymu i možné podpory tzv. „ukrajinské revoluce“ jako celku. Lze konstatovat, že části pravicových extremistů imponovala razantní reakce Ruska, respektive prezidenta Putina. Nejen reflexe událostí na Ukrajině byla předmětem sporů pravicových extremistů. Často diskutovaná byla role DSSS. Podpora této strany postupně upadala. Její aktivity byly zastíněny vystupováním Dělnické mládeže. Ta se profilovala nejen jako oficiální organizátor „tradičních“ akcí, ale usilovala i o vytvoření svébytných zahraničních kontaktů. Oblibu si získávaly nové projekty krajně-pravicové scény jako Generace identity nebo virtuální sdružení Pro-vlast.

Krajně-levicová scéna

Krajně-levicová, zejména pak anarchistická scéna, se od loňského podzimu zaměřila na téma rasismu a xenofobie, resp. opatření proti demonstracím krajní pravice zaměřeným proti romské komunitě anebo do sociálně vyloučených lokalit. Inspirací se pro ni staly strategie německých antifašistů. V rámci blokád, protestních shromáždění a happeningů se anarchisté snaží zmobilizovat veřejnost a získat její podporu. Oproti krajní pravici byly události na Ukrajině ze strany krajně-levicové scény reflektovány jen okrajově, avšak opět rozpolceně. V rámci radikálně-komunistického spektra bylo zaznamenáno jednoznačné odmítnutí celkového vývoje na Ukrajině a vyjadřování podpory Rusku s ohledem na anexi Krymu i vývoj na východě Ukrajiny. Anarchistická scéna, podobně jako v loňském roce, podporovala squatterské hnutí. Zaktivizovalo ji např. vyklizení squattu v Neklanově ulici v Praze dne 7. února.

Úsvit se v kampani před evropskými volbami tvrdě vymezuje proti imigrantům, kteří podle tohoto hnutí nesmí brát práci českým lidem a beztrestně zneužívat sociální systém. Proto Úsvit přichází i s návrhem, aby vláda systematicky podpořila pouze české rodiny s dětmi. Na rozdíl od všech dosavadních návrhů by se však měla podpora týkat jen takových rodin, „které dávají naději, že tyto rodiny děti naučí pracovat, vzdělávat se, neparazitovat a nepáchat trestnou činnost“. Úsvit nemá rád také úředníky v růžovém svetru, nemá rád všechny politiky, nemá rád lidi s odlišným názorem, nemá rád účetníctví, nemá rád kapky cikánské krve, nemá rád lži a lhaní ...

_{zdroj:zejména MVČR a NICM}