Po deseti letech ukončila firma Microsoft podporu svého populárního operačního systému Windows 7. Absence aktualizací přinese setrvalým uživatelům zvýšená bezpečnostní rizika,
která mohou mít negativní dopad i na bezpečné připojení do internetového bankovnictví. Majitelé počítače s potřebným výkonem mohou zakoupit (na několik let) licenci novější verze Windows, jinak bude třeba investovat také do nového počítače. V některých případech však může být zajímavou alternativnou přechod na operační systém typu Linux. Tomuto tématu se věnuje i tenhle článek, osobní zkušenosti autora byly ovlivněné zejména distribucí Linux Xubuntu podporovanou firmou Canonical.
Kolik uživatelů dnes používá Linux na desktopu? Podle údajů serveru Market Share je to 1.93% internetových uživatelů. Na serveru ZDNnet.com se uvádí roční prodej 250 milionů osobních počítačů a průměrná (morální) životnost počítače se odhaduje na 5 let, což vede k celkovému počtu 1,25 miliardy aktivních počítačů. Pokud toto číslo vynásobíme procentem Linuxových uživatelů, dostaneme přibližně 24 milionů uživatelů Linuxu. Proč asi všichni tito lidé používají Linux? Podívejme se na některé výhody tohoto systému:
- Použití Linuxu není zatíženo poplatky.
- Malé nároky na pevný disk i paměť RAM.
- Bezpečnost a stabilita srovnatelná s konkurencí.
- Spuštění počítače do použitelného stavu trvá asi 25 sekund (včetně přihlášení uživatele), vypnutí probíhá asi 6 sekund. Tyto časy mám prakticky stejné i po letech používání (na procesoru Intel i5 s diskem SSD).
Nechci vytvářet nepřiměřená očekávání a tak přikládám i nevýhody:
- Omezená (či jiná) nabídka vhodných aplikací.
- Slabší podpora některých výrobců periferií (třeba tisková zařízení), před nákupem je vhodné podporu Linuxu prověřovat, situace se však stále zlepšuje.
- Potřeba učit se něco nového, což si vezme svůj čas.
- I když lze Linuxový desktop značně upravovat, vypadá prostě trochu jinak.
Jak bylo zmíněno výše, použití Linuxu není zatíženo poplatky, k některým Linuxovým distribucím však lze objednat placenou technickou podporu. Podobně jako systém Windows nabízí i Linux prostředí, ze kterého lze spouštět nejrůznější uživatelské aplikace. Aplikace určené pro Windows však nelze (obecně, jednoduše, spolehlivě) spustit na Linuxu i když nějaké pokusy o řešení tady jsou. Z toho důvodu je třeba hledat aplikace alternativní, které jsou podporovány pro Linux přímo dodavatelem, přitom je výhodné preferovat (takzvané) multiplatformní aplikace, které se používají na různých operačních systémech prakticky stejně. Tohle splňují i bezplatné aplikace: webový prohlížeč Mozilla Firefox či Google Chrome, kancelářský balík LibreOffice, multimediální přehrávač VLC Media Player, emailový klient (s podporou plánovacího kalendáře) Thunderbird. Existuje celá řada aplikací dalších, některé mohou být samozřejmě placené.
Samostatnou kategorii tvoří on-line aplikace fungující ve webovém prohlížeči, se kterými lze pracovat (dnes už docela komfortně) na každém (i mobilním) zařízení - pokud obsahuje internetové připojení a potřebný prohlížeč. Příkladem je produkt Microsoft Office 365, který podporuje formáty aplikací MS Word i Excel, součástí služeb takového balíku však bývají také sdílené kalendáře a podpora internetová komunikace včetně hlasového volání - tedy vše co sekretářka potřebuje pro svoji běžnou práci. Takové řešení šetří firmám náklady na administraci, zálohování dat, správu licencí a výrazně to zjednodušuje komunikaci s kolegy i zákazníky. Pro běžného uživatele bývá takový produkt zdarma. Kdo nemá rád Microsoft, může zkusit třeba alternativu od Google.
Říká se, že vlastní zkušenost je nenahraditelná, v případě zájmu proto doporučuji vyzkoušet si Linux si nanečisto. Jednou z možností je vytvořit si zaváděcí USB flash s Linuxem (třeba právě Xubuntu), který se vkládá do příslušného slotu před startem počítače, uživatelé silnějších počítačů si mohou Linux nainstalovat do virtuálního počítače vytvořeného programem VirtualBox (licence je bez poplatku). Nějaká další vodítka najdete třeba zde.
Závěrem bych rád vyvrátil některé mýty, podle kterých současný Linux není vhodný pro seriózní práci, nebo je určen výhradně počítačovým nadšencům ochotným kompilovat jádro. Tohle už dávno není není pravda. Linux vznikl díky nezištné podpoře obrovského množství lidí, kteří za dobu bezmála 30 let stvořili (dle mého soudu) skvělý operační systém. Je pravda, že ve svých počátcích byl nezralý Linux terčem posměchu konkurence, dnes ho však využívá řada úspěšných firem nejen na svých serverech, Linuxové jádro je nedílnou součástí Androidu (na mobilních telefonech) a do jeho kódu přispívá také několik velkých firem zvučných jmen. Přesto si dovolím souhlasit s názorem, že přechod na Linux není volba pro každého. Pokud však najdete software vhodný pro svoji práci (či zábavu), tak tahle cesta je perspektivní a má smysl. Potvrzuje to také moje osobní zkušenost, kdy bych po několika letech používání Linuxu zpátky už nešel.
Internetové odkazy:
- Linux na Wikpedii
- Prohlášení firmy Microsoft o ukončení podpory Windows 7
- Linux vs Windows (anglicky)
- Jiné srovnání Linuxu s Windows (anglicky)
- Open source ve státní správě
- Můj starší blog k tématu: Jak přejít na Linux
Dodatečný tip:
Protože VirtualBox je také multiplatformní aplikace, tak i v Linuxu lze vytvořit virtuální počítač s Windows, je však třeba počítat vždy se ztrátou výkonu a s požadavkem dodavatele systému na platnou licenci.
