Znáte to: otevřete nějakou internetovou stránku se jménem kontroverzního politika a hned máte jasno, že autor článku je úplně mimo realitu.
Berete do ruky klávesnici, abyste tu svoji pravdu předali světu co možná nejdříve a omezili tím šíření těch neuvěřitelných dezinformací. Jenže občas při psaní prvních slov zjistíte, že písemná formulace myšlenek vázne a dílo se nedaří. Nevěšte hlavu, od tohoto je tady tento blog, aby vás vyvedl z krize k triumfálnímu vítězství.
- Začněme hned zkraje připomenutím své intelektuální převahy nad autorem a toho dosáhneme nejlépe upozorněním na své vysoké IQ, to nikdy neškodí. Protože se však chceme vyhnout nějaké laciné odpovědi o smrdící sebechvále, je třeba to udělat šikovně, třeba nenápadnou zmínkou nízké inteligence autora toho přihlouplého textu. S lehkou ironií můžeme poznamenat třeba: “Vaše kolosální IQ mě ohromilo!”, nebo zkusme srozumitelnější formulaci: “Tohle může napsat jen láčkovec!”.
- První úder jsme zasadili a to si pište, že tohle si autor za rámeček nedá. V útoku však nesmíme polevit a tak zkusme najít v textu nějakou nezpochybnitelnou chybu, může to být překlep ve slově, nebo alespoň chybějící tečka na konci věty.
- Pro zdůraznění své chrabrosti, můžeme připsat něco na způsob: “Nejdřív se nauč česky, ty komáre!” čímž si otevřeme přirozeně cestu k tykání.
- Teď už je nepochybné, že autor ztratil pevnou půdu pod nohama a zbývá ho dorazit nejsilnějším kalibrem a tím jsou smajlíci. Doporučuji držet se pravidla: čím více smajlíků, tím silnější úder. Při jejich zápisu mějme na paměti, že jejich použití není zpoplatněno. Drtivý účinek má už pět smajlíků, zápis sedmi je prakticky likvidační. Většina autorů není na takový nápor smajlíků připravena a dostaví se frustrace, náš soucit však není na místě.
- Zkusme ještě chvíli odolat pocitu vítězství, protože občas se můžeme srazit se slabomyslným jedincem, který nám odepíše něco o demagogických argumentech. V tom případě však máme vyhráno, protože tohle je důkaz, že oponent naši myšlenku nepochopil a ve svém zoufalství se snížil ke klišé.
- V internetových diskuzích je dobré ctít nepsané pravidlo, že poslední příspěvek vyhrává diskuzi. Z toho důvodu buďme připraveni zasadit smrtící ránu výrokem typu: “A to je pořád dokola!” a nebo silnější variantou “Kolik třešní, tolik višní!”. Po přečtení této odpovědi stráví oponent nepochybně zbytek svého života přemítáním nad naším sdělením v péči odborných lékařů, zatímco my si můžeme užívat nerušeně své zasloužené vítězství.
- Nebo svůj komentář prostě odložme najindy, protože mlčeti je někdy zlato.
Pokud jste článek dočetli až sem, rád bych vám poděkoval za pozornost a pro jistotu upozorňuji, že článek může obsahovat ironii. Jeho cílem bylo upozornit na nepřehlédnutelný počet argumentačních faulů, které se objevují nejen u blogů serveru iDnes, přitom zvláštní pozornost si zaslouží populární útok zvaný Argumentum ad hominem založený na poukazování jiných názorů či nedostatků oponenta. Pokud bude mít někdo pocit, že jsem se někdy provinil podobným faulem já, začnu si sypat popel na hlavu ještě dnes večer. Přeji vám veselý den.
