Současný kvas na naší politické scéně svědčí o mnohém, ale především o špatném charakteru hlavních představitelů této tragikomedie...
zdroj foto Moda.cz Ať si namáhám hlavu jak chci nenapadá mě žádný, za kterého bych byl ochoten strčit ruku do ohně. Hlavním hitem „sezóny“ jsou teď volby a rozpočet. Pokud jde o volby, nikdo mi dosud nevysvětlil, proč nebylo předem známo právní stanovisko k jejich předčasnému způsobu uspořádání a musel se do toho po Melčákově stížnosti namontovat Ústavní soud. Ten si počínal nezávisle, v intencích zákona a bylo zle - naši přední činitelé jej ihned označili za nepřítele, který poškozuje zájmy lidu této země. Takže už víme, kdo nám dělá všechny ty potíže! A ještě jedno pozitivum odložení voleb má: lid této země bude mít víc času si konečně rozmyslet, koho chce mít v čele.
Pokud jde o rozpočet na příští rok, dodnes jsem se nedozvěděl, jak jeho fantastické rozměry, včetně obřího deficitu, vznikly. Zato si dobře pamatuji, jak jsme po sametové revoluci národní majetek doslova prožírali; na pultech bylo nač si člověk vzpomněl. Pak byla postupně část národního majetku rozkradena a rozprivatizována, eventuálně „za hubičku“ prodána kamarádům či těm, kteří přišli s patřičně naditou obálkou.
Nyní se heslem stalo šetření (kterým se mělo začít už v roce 1989). Co politik, to jiný názor jak na to. Hlavně ne každý je ochoten sáhnout tam, kde se nejvíc kradlo a debužírovalo – do ministerstev a ostatní přebujelé administrativy, do nemorálně vysokých platů a odměn zaměstnanců polostátních podniků, členů všelijakých správních rad, do firem budujících dálnice... Ještě že bylo zrušeno oblíbené „porcování medvěda“, které sice sloužilo potřebám obcí, ale hlavně zviditelňování poslanců.
Pobavilo mě několik momentů: gigantický deficit má být umenšen mj. snížením platů učitelů a dalších státních zaměstnanců až o 10 % a zrušením valorizace důchodů. Současně však bylo schváleno „odchodné“ až půl milionu korun poslancům, kteří by, podle mne, měli za předvedené výkony něco doplatit. Zajímavý je i požadavek spojit schválení rozpočtu s deficitem ne 230, ale „pouhých“ 160 miliard korun s vyslovením důvěry vládě Jana Fišera. Vrtá mi hlavou, proč takhle náročné nebyly samy k sobě vlády předchozí. Pozoruhodné je i prohlášení předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody, že jejich strana vládu nepodpoří, protože jí k obhájení mandátu postačí podpora ostatních. Typické přístupy politického alibizmu!
