Myslím, že nejdřív by nám pan Klaus měl vysvětlit, co si pod pojmem demokracie představuje on. Zaráží mě, že až dosud byl v klidu, přestože se naše země postupně stává doupětem neřesti, oasou pro zločince všeho druhu a vrahem morálky.
foto: Google
Měl by nám říci, co konkrétně udělal pro nápravu věcí veřejných. Zatím totiž vstoupil do povědomí veřejnosti spíše svými trapnými počiny (viz přivlastněná propiska) a výroky, například „více takových Kožených“. (Mohl by se zmínit také o Krejčířovi, Pitrovi, Babišovi, Janouškovi, Jančurovi aj.).
Zvláště kauza Janoušek je nadmíru pikantní, vezmeme-li v úvahu jeho opilost za volantem, zranění ženy, volný pohyb, telefonování bůhvíkomu (jinde by to zjistili za pár chvil) a nakonec třešnička na dortu - „nadstandardní“ chování policie. I to je příznačné pro naši „demokracii“.
V minulých dnech mne zvedla ze židle jeho obava o naši demokracii v souvislosti s pořizováním a zveřejňováním tajně pořízených video a audiozáznamů. Možná neví, že ve vyspělých demokraciích je to běžná součást policejní práce a slouží k usvědčování zločinců. Má, bohužel, pravdu v tom, že my se za vyspělou demokracii nemůžeme považovat. A tím pádem ani za právní stát, neboť orgány činné v trestím řízení evidentně používají dvojí metr (nebo jeden - gumový). Navzdory tomu by pan Klaus nejraději odposlechy zakázal.
Situace u nás je taková, že za pojmy lobbista, developer, exekutor, policista, soudce, ministr atd. si můžeme začasté dát rovnítko a dopsat mizera, ne-li zločinec. Až tam se dostala naše vlast, kterou svět zná jako zemi bojovníka za pravdu Jana Husa (taky na to dojel!), učitele národů Jana Ámose Komenského (doma zřejmě nebyl a není prorokem) i národem milovaného Prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrygue Masaryka (ani stáří mu nezatemnilo mozek).
