Prezident Miloš zeman má za sebou prvních sto dní vládnutí. Server iDnes přichystal anketu, ve které je možno prezidenta oznámkovat.
Čtenáři foto okomentovali jako "losos a násos"ČTK
Nutno podotknout, že vysvědčení Miloše Zemana je nelichotivé. Ve škole by se tak tak držel nad vodou a jak kdosi trefně v diskusi poznamenal, doufejme, že z něj nebude repetent. Upřímně, to by si naše země opravdu nezasloužila.
Faktem je, že nabídka na osobu nového prezidenta byla tristní a z oněch kandidátů byl jediný Miloš Zeman skutečným politikem, který něco dokázal. I to svědčí o tom, jak mizerná nabídka byla. Finalová dvojice se od sebe liší jen snad tím, že jeden z finalistů si rád přihne a druhý všude usíná.
Známky od čtenářů jsou dosti vypovídající. Jedinou trojku v průměru od více než 23 tisíc hlasujících má v této chvíli Miloš Zeman za pracovitost. To je oblast, která se poměrně těžko hodnotí, protože do práce prezidenta zas tak příliš vidět není.
Přesto si dovolím poznamenat, že v době povodně jsem očekával, že prezident vystoupí a pronese slova podpory těm, kteří byli živlem zasazeni, že ocení práci záchranářů, dobrovolníků i těch, na které byly během povodní kladeny zvýšené nároky - to se týká především řidičů pražské MHD, kteří suplovali provoz uzavřeného metra. Bohužel, Miloš Zeman nepovažoval za nutné vystoupit a v tomto ohledu se značně liší od svého předchůdce.
Všechny ostatní známky jsou na stupni dostatečný a troufám si tvrdit že jen díky jeho nekritickým příznivcům nejsou známky na propadnutí. Styl oblékání a celková image je určitě do značné míry ovlivněna jeho chováním, přesto si myslím, že oblékání je určitě na nesrovnatelně lepší úrovni než v době jeho důchodcování na Vysočině.
Charisma za 4. Časy, kdy Miloš Zeman měl velké charisma, jsou nenávratně pryč. Odešlo s jeho odchodem do politického důchodu a čas zubu vykonal své. Za ta léta Miloš Zeman zchátral a domnívám se, že se na něm silně podepsala i konzumace alkoholu.
Morální zásady... jaké? Je-li brána jako morální zásada neústupnost a tvrdohlavost, pak dejme tomu, ale domnívám se, že morálních zásad nový prezident příliš nemá. Opět jde o nejasný bod hodnocení, aby se hodnotilo alespoň něco.
Rešení krizí na domácí scéně? Prezident Zeman tyto krize svým vystupováním a chováním sám vyvolává, takže těžko lze hovořit o tom, že by krize řešil. Stačí si vzpomenout na hned první vyjádření o odvolání premiéra, spor o jmenování velvyslanců a naposledy trapnost okolo jmenování pana Putny profesorem.
Reprezentace v zahraničí byla možná pouze třikrát. Ani jednou se to neobešlo bez potíží. Na Slovensku suverénně zabloudil a působil dojmem opilosti. V Rakousku se vyjádřil urážlivě o odsunutých Sudetských Němcích a v Polsku zase šokoval slovy o spojení pražské a varšavské burzy.
Nadstranickost u Miloše Zemana neexistuje. Je jasné, žeu každého člověka se projevuje jeho životní postoj, přesto se musí umět v nejvyšší funkci od svých preferencí oprostit v maximální víře, a to Miloš Zeman nezvládá.
Jeho předchůdce byl viněn ze stranickosti, ale když padaly socialistické vlády jedna za druhou, nezneužil tuto situaci a znovu dával socialistům šanci sestavit další vládu na základě výsledku parlamentních voleb. U Miloše Zemana se dá očekávat vše, co bude proti pravici bez ohledu na výsledek voleb nebo schopnost sestavit vládu.
Prospěšnost pro stát je vágní pojem. Za sto dní se Miloš Zeman ještě vůbec nemohl v této oblasti vyprofilovat, ale s ohledem na jeho vystoupení, kdy jeho poznámky našemu státu spíše škodí si troufám říci, že jeho prospěšnost pro stát je prozatím nulová.
Veřejné vystupování bylo rovněž doposud oznámkováno známkou 4. Zde, a může se klidně pan prezident zlobit sebevíc, to vidím na propadnutí. Ono stačí pár aférek a pracně budovaná image se hroutí v obraz nezvladatelného kořaly.
Jeho "viróza" ho proslavila tak, že se celý svět směje tomu, jakého opilce máme za prezidenta. Jeho výmluvy na chřipku a únavu z točitých schodů jsou trapné. Zrovna tak jeho vystoupení ohledně nejmenování pana Putny profesorem nebo další extempore z něj dělají neřízenou střelu, u které nikdo nikdy neví, kam zamíří a s jakou razancí dopadne.
Je jisté, že jiní kandidáti by byli v některých známkovaných bodech určitě lepší, ale v jiných zase ještě horší. Měli jsme na výběr suchara, populistu, narkoleptika, snad až fanatickou nacionalistku, bývalé komunisty, či kandidáta těžícího zejména ze svého zesnulého otce. Nabídka byla tristní. Výsledek tedy nemůže být jiný.
