Panu prezidentovi s úctou

Prezident Václav Klaus se dožívá 70 let. Provází naše životy posledních dvacet let a stal se jednou z nejvýznamnějších postav naší politické reprezentace od roku 1918.

Václav Klaus v roce 1990leccos.com

Co napsat o člověku, o němž je téměř vše známo? Mnoho nového se zkrátka napsat nedá, a tak lze jen psát varianty známého. Co člověk, to jiný pohled a jiné vnímání postojů a skutků osobnosti, jakou bezpochyby prezident Václav Klaus je.

Pád komunistické vlády vynesl na světlo světa do té doby prakticky neznámé osobnosti. Václav Havel byl mezi lidem sice známý, ale jeho podobu neznal prakticky nikdo. Totéž se dá říci o mnohých dalších. Nebyla to jejich vina, ale komunisté se snažili každého nepohodlného člověka udělat neviditelným.

Po zhroucení komunistického bloku se tak vrátili na výsluní lidé, kteří byli v roce 1968 odstaveni od moci a nové, do té doby skutečně neznámé tváře. Mezi těmito tvářemi byl i Václav Klaus. Nutno poznamenat, že se Václav Klaus dostal do vlády vlastně náhodou. Zkrátka byl v pravý okamžik na pravém místě, stejně jako i jiní.

Ženská část naší populace si rozdělila na tři skupiny, havlovky, klausovky a dienstbierovky, podle toho, kterého politika měly v oblibě. Václav Klaus se stal ministrem financí a již tehdy se o něm začaly množit vtipy. Už tehdy prokázal Václav Klaus více prozíravosti než okolí a bylo mu jasné, že Občanské fórum sdružující všechny možné proudy nemůže přežít.

Stal se zakladatelem ODS a v jejím čele vydržel jedenáct let až do roku 2002. Mnozí lidé mu vyčítají rozdělení republiky a kupónovou privatizaci. Neprávem. Situace na Slovensku byla natolik rozvášněná, že i tak umírněný politik jako Ján Čarnogurský varoval před možností občanské vlády.

Stálé stupňování požadavků ze strany Vladimíra Mečiara dovedlo Václava Klause k pragmatickému řešení. Rozdělení republiky pokojnou cestou se neobešlo bez kritiky federálního státu, ale ve svém důsledku bylo řešením elegantním a oběma stranami vítaným.

Kupónová privatizace je dodnes trnem v oku socialistů i jinak smýšlejících lidí. Málokomu ale dochází fakt, že ještě nikdy a nikde na světě tehdy ještě nedošlo k přechodu od socialistického ke kapitalistickému hospodaření. Taková zkušenost byla první svého druhu a kritizovat po boji umí každý.

Cílem kupónové privatizace bylo prakticky obratem převést státní podniky se zastaralým vybavením, technologiemi i výrobou do soukromých rukou. Počítalo se s tím, že se objeví podvodníci, ale zabránit jejich výskytu možné nebylo. To bychom ještě dnes prodávali státní podniky v dvacetileté agonii. neznám nikoho, kdo by na kupónové privatizaci prodělal.

Dílem Václava Klause byla přihláška do EU, byť se tato organizace v průběhu let od podání přihlášky po náš vstup proměnila v molocha směřujícího k superstátu a socialismu. Rovněž i vstup české republiky do Severoatlantické aliance je z velké míry dílem právě Václava Klause, jakožto premiéra.

Ne vše se pochopitelně Václav Klausovi podařilo a ne s každým jeho názorem souhlasím. Přesto má ale mou úctu za svou konzistentnost názorů i za ochotu kráčet proti proudu a stát si za svým názorem. Václav Klaus je prozíravý politik a mnohá jeho slova se vyplnila.

Stačí si připomenout kritiku EU, za což byl vysmíván a ejhle, náhle se ukazuje, že měl pravdu. Jeho kritika boje proti globálnímu oteplování byla rovněž vysmívána a ejhle, ukazuje se, že oteplovači záměrně falšovali data a že boj proti klimatickým změnám je jako plivání do Stromovky ve snaze vyvolat vlnu tsunami.

Každopádně je vždy dobré názor pana prezidenta vyslechnou a zamyslet se nad ním. To by se mělo koneckonců udělat u každého a ne a priori něco odmítat jen proto, že to řekl právě ten který člověk. Dost dobře si nedokážu představit nástupce Václava Klause na postu prezidenta, ale uvidíme, co budoucnost přinese.

Pane prezidente, přeji vám k vašim narozeninám hodně zdraví, sportovní výdrž, bystrou mysl a kromě obligátních kravat i spoustu hezkých per. Jste člověk z masa a kostí a stejně jako každý jiný člověk máte své přednosti i slabosti. Tak ať i nadále vaše přednosti převažují.