Pane prezidente, tleskám

Ač ne ve všech názorech a postojích souhlasím se současným prezidentem Václavem Klausem, za jeho poslední počin mu tleskám ve stoje.

Prezident republiky Václav KlausZdroj: kl2.cz

Prezident republiky Vácav Klaus se rozhodl neudělit milost Ludmile Brožové-Polednové, o níž jej žádala Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Tolik stručná zpráva.

Brožová-Polednová byla odvolacím soudem shledána vinnou a na základě zákona z roku 1852, který byl v našem právním řádu platný v době spáchání jejího trestného činu, byla odsouzena na šest let nepodmíněně. Brožová-Polednová se jako lidová prokurátorka spolupodílela na politické a justiční vraždě poslankyně Milady Horákové.

Jistě, mnozí mohou namítat, že odsouzené je 86 let a z humanitárních důvodů by nikdo v takovém věku jít do vězení neměl. Znovu se ozývají hlasy typu "nejsme jako oni", které upozorňují, že by se náš současný právní systém jen snížil k tomu, co dělali komunisté v padesátých letech a my jsme přeci daleko lepší.

Není to tak docela pravda. Komunistické zločiny zůstaly nepotrestány pod dojmem humanity, mnohdy falešné. Je smutné, že jsme se dodnes nedokázali vypořádat s těmi, kteří po dlouhých čtyřicet let terorizovali a špiclovali vlastní národ a kteří rozhodovali o lidských životech a osudech podle toho, zda dotyčný s nimi vyl či nevyl, přičemž často rozhodovala i míra vytí.

V sousedním Německu s klidem i dnes zavírají odhalené nacistické zločince. Bez ohledu na věk. Udělal's zločin? Pykej. Zločiny nacismu a komunismu si jsou rovny, spíše jsou ty komunické ještě horší. Vždyť jen kvůli zvrhlé komunistické ideologii zahynulo na světě okolo dvou set milionů lidí, a to je ještě pouze optimistický odhad.

Mnozí mohou namítat, že zavřením "báby nad hrobem" se nic nezíská. Nicméně, jak jsem již psal v posledním svém článku k tomuto tématu, důležité je právě označit justiční vražedkyni justiční vražedkyní. Rovněž by si měla Brožová-Polednová na vlastní kůži zkusit alespoň zlomek toho, co kvůli ní a jí podobným pseudoprávníkům s několikaměsíčním vzděláním ve službách komunistického režimu, museli mnozí zažívat.

Nejsem proti tomu, aby byla například po čtvrt roce Brožové-Polednové milost udělena, ale ať nejprve okusí vezeňský život, který bych jí zpestřil denodenním promítáním zinscenovaného procesu s Horákovou a její následnou popravu.

Zároveň nutno dodat, že Brožová-Polednová je jen malou rybou a na ty velké, bohužel, pravděpodobně nikdy nedojde, ač by si za své činy zasloužily minimálně totéž. Dokud bude normální, aby sadistický bachař seděl v parlamentu, dokud bude možné, aby agenti všemocné STB vedli politické strany, tak se s minulostí nevyrovnáme.

Před soudem mělo stanout daleko více lidí a ve významnějších funkcích než Brožová-Polednová, jenže znovu se ukazuje, jak hloupý obchod byl uzavřen v roce 1989 společně s Havlovým heslem "nejsme jako oni". Bývalí papalášové a agenti se nám smějí na celé kolo a s klidem si dál tahají za nitky nebo v pohodě užívají výhod vysokého důchodu a v minulosti za babku získaného majetku, nadávajíc na současný režim, ve kterém už nemají politickou či jen prostou moc nad lidmi.

Přesto anebo právě proto si dnešní rozhodnutí prezidenta Klause zasluhuje potlesk. Komunistické zločiny by měly být nepromlčitelné a měly by být trestány i s takovým dlouholetým odstupem jako u Brožové-Polednové, bez šance na udělení milosti v době nástupu výkonu trestu.

Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.soscr.cz