Když se starý kocour zamiluje

aneb Nepovedená říkanka k sobotní slávě

Zdroj: www.ifauna.cz

Když se starý kocour zamiluje do mladé kočičky,
začnou se s ním, lidé milí, dít podivné věcičky.

Chůze je náhle přímá, pevná a vznosná,
div před svou milou nepřevádí prostná.

Rozum se mu tiše z hlavy ztrácí,
o metr níže zase do těla vrací.

Za rohem, kde cizí oko nezhlédne ho více,
Ztěžka dýchá, sípá a žádá o druhé plíce.

Obrazem v zrcadle nevábně se kochá,
vzdechne, mít tak tělo dvacetiletého hocha.

Zlí jsou ti, co tvrdí, že nejde o pravou lásku,
vždyť on miluje ji a ona jeho (výplatní pásku).

Nepřemýšlí, co bude zítra či za rok,
jeho láska má přeci velký nárok.

Ona bude žhavá, chtivá, v plném květu,
on jen zapšklý kocour nadávající světu.

A v tom náhle kocour mladý, co zove se jurou,
proč by se doma nudila s tou opelichanou nulou?

Starý kocour, nevědomý blázen,
pořídil ji přepychový bazén.

Jednoho dne konto prázdné, v peněžence vír,
kočička ho škube z chlupů, nezná slovo smír.

Starý kocour, hladov klopýtá polem,
že já se, přemítá, nanarodil radši volem.

Pozdě bycha honit, tak to dopadá vždycky,
když starému kořenu zachtěje se mladé pícky.

Tak hodně štěstí, Petro a Jirko