Je libo nepříčetného pediatra?

Naprosto neuvěřitelný případ primáře dětských oddělení v Klatovech a Rakovníku v těchto dnech uzavřela policie.

manlost.com

Svěříte své dvouleté dítě do rukou lékaře. A ne jen tak ledajakého, ale přímo primáři dětského oddělení. Takový člověk musí být kapacita, odborník, říkáte si. Dítě vám vrátí v bezvládném stavu, celé rozpíchané a v ohrožení života. Toto se stane během roku nejméně desetkrát.

„Vzal mi malou, že jí píchne nějakou oblbovačku, aby nebyla neklidná. Když mi ji přinesli zpátky, vypadala jako hadrovej panák. Oči měla v sloup, hlavu svěšenou stejně jako ruce a nohy. Možná hodinu se vůbec neprobírala, začala jsem panikařit, co jí je. Sestra ji rychle odvezla pryč,“ říká matka jednoho z "ošetřených" dětí.

„Primář mi syna odnesl na napíchnutí kanyly. Po delší době mi sestra chlapce přinesla zpět, na hlavičce měl nespočet vpichů, po kterých se mu dělaly modřiny a bouličky. K tomu ještě ty vlásky ulepené od krve. Byl to děsivý pohled. Sestra mi na to řekla, že se primář snažil napíchnout kanylu do hlavičky,“ napsala jiná matka ve stížnosti řediteli nemocnice. Příběh ale pokračuje.

„Další pokusy zavést kanylu následovaly v noci. Syna mi brutálně rozpíchal. Jen na jedné ruce měl 14 vpichů plus vpichy do prstíčků, které se nedaly ani spočítat. Pokaždé, když mi ho přinesli po zákroku, skoro nedýchal. Byla jsem na zkolabování a měla vážný strach, že umře,“ popisuje matka konání primáře.

Naštěstí žádné z dětí nezemřelo, i když byly na pokraji smrti. Celý rok fungoval tento lékař jako primář klatovské nemocnice. Pak se s ním ředitel rozloučil, a náš šílený lékař zakotvil opět jako primář v rakovnické nemocnici, kde je nyní rok a čtvrt.

Policie případ odložila, protože zjistila u lékaře nemoc v podobě bipolární poruchy (maniodepresivní psychóza) a tedy není za své jednání odpovědný. Tato nemoc přitom je překážkou k výkonu povolání lékaře. Diskutéři na serveru, který tuto zprávu zveřejnil, by lékaře nejraději pověsili.

Radikální názory se najdou zřejmě u každého tématu a každé události. Faktem je, že dotyčný primář těžko mohl své jednání pod vlivem nemoci nějak korigovat. Je mi ale záhadou, jak to, že na sobě nepocítil příznaky, respektive při světlé chvilce neviděl, co léčeným dětem udělal.

Naprosto zarážející ale je, že jeho profesní okolí nezasáhlo, ač sestry musely vidět, co se dětem děje a kolegové lékaři museli i jeho pacienty resuscitovat. Z jakého důvodu nechali lékaři a sestry doslova mučit malé děti, které neměly šanci se jakkoli bránit?

Měli snad z primáře strach? Nebo snad nad ním celý rok držel ochrannou ruku ředitel? Jak je možné, že když ředitel po roce primáře kvůli těmto "chybám" vyhodil, proč to neměl nemocný primář v papírech a šel na stejný post do jiného města?

Poruchou trpící lékař není za své činy odpovědný. K zodpovednosti by ale měli být hnáni ti, kteří dokázali evidentně mučivou léčbu přehlížet. Sestry, lékaři i ředitel. Je až neuvěřitelně, že nikdo proti tomu nic neudělal, ačkoli šlo nejméně deseti dětem o život. V každé normální zemi, by ředitel takové nemocnice už byl ředitelem bývalým.