Eernobylský reaktorZdroj: daf.kinoart
Rakouští protijaderní aktivisté stále poukazují na černobylskou havárii se strachem, že český Temelín je pro ně hrozbou. Byl by, pokud by personál JETE obešel veškeré havarijní a zabezpečovací protokoly, vypnul nouzovou ochranu a dopustil se řady závažných chyb. Temelín patří mezi nejbezpečnější elektrárny na světě a možnost opakování černobylské havárie je prakticky nulová.
25. dubna 1986 začal v černobylské elektrárně probíhat experiment, který měl ověřit, jestli bude generátor při rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen ještě 40 vteřin napájet čerpadla havarijního chlazení. Tato elektřina je pro bezpečnost reaktoru životně důležitá - pohání chladící čerpadla, regulační a havarijní tyče, osvětluje velín i řídicí pult.
Vše mělo probíhat při nejnižším povoleném výkonu, 700-1000 MW tepelných. Jenže... ve 13 hodin 25.4. byl odpojen připrobíhajícím experimentu systém havarijního chlazení, aby při testu nespustil. Blíží se 1. máj a továrny musí dohnat stanovený plán výroby, aby zaměstnanci mohli radostně v průvodech slavit. Test je tedy odložen o devět hodin.
V 16 hodin nastupuje odpolední směna, ranní, která byla s testem plně obeznámena, odchází domů. Na místě zůstává speciální tým elektroinženýrů. Po 23. hodině se dále snižuje výkon a tým elektroinženýrů je po celodenním nasazení unaven.
O půlnoci nastupuje noční směna, která je složena z méně zkušených pracovníků, navíc neznalých podobných testů a zkoušek. Nastává řetěz pochybení a fatálních rozhodnutí. Provozní zástupce hlavního inženýra dává pokyn ke spuštění testu, ač se výkon reaktoru pohybuje na pouhých 200 MW. Když je na tento stav upozorněn, seřve personál: "Jediné, co tady nefunguje je ten váš naprosto neschopný personál. Reaktory chyby nedělají, jenom lidé." V duhé větě měl krutou pravdu...
Chybou staršího inženýra klesá výkon reaktoru na 30 MW. Regulační tyče jsou vytaženy víc, než povolují předpisy. To je nejosudovější chyba. Následné spuštění testu při výkonu 200 MW, zasouvání regulačních tyčí, které urychlilo reakci vede neodvratně k výbuchu. Je 26.4.1986, 1:23:44.
Ředitel elektrárny je ve 2 hodiny ráno informován, že na sále ukazují přístroje 3.6 rem za hodinu, to je stejně jako rentgenový snímek plic. Problémem ale je, že přístroje ukazovaly svou maximální měrnou hodnotu. Ve skutečnosti je na sále záření 15000 rem.
Informace o havárii je stále tajena a obyvatelé Pripjati stráví slunečné odpoledne venku při radiaci 400 krát vyšší, než povolují normy. Teprve v 15 hodin se zjišťuje pravý stav a je nařízena evakuace města s 35000 obyvateli. Je nařízeno 30 km ochranné pásmo.
Až 28.4. po 20. hodině SEČ, téměř tři dny po havárii, se svět prostřednictvím krátké zprávy TASS dozvídá o Černobylu. První máj slaví obyvatelé Gomelu, Kyjeva a dalších měst v okolí Černobylu. Podle Moskvy je situace stabilní. To znamená, že radiace ozvolna klesá. Evakuace Pripjati trvá až do 5. května.
Při explozi zahynuli v elektrárně překvapivě jen dva lidé a další tři byli posláni na smrt vedoucím noční směny. Po výbuchu zasahující hasiči byli mezi dalšími oběťmi, protože nebyli připraveni a ani vybaveni na radioaktivní únik takového rozsahu. Celkový počet obětí černobylské havárie je odhadován na devět tisíc. Na následky ozáření - rakovinu, zemře odhadem 30-60 tisíc lidí.
Hysterie, která přichází z Rakouska je sice pochopitelná, avšak nesmyslná. Temelín má velký počet ochranných prvků. Odpůrci poukazují na velké množství závad a drobných havárií, ale to vše je způsobeno právě tím, jak je Temelín zabezpečen. Jedná se o drobnosti, které by se dali v domácnosti přirovnat ke kapajícímu kohoutku.
Dohoda z Melku stanovuje, že bude rakouská strana informována o každé sebemenší závadě, tedy div ne i o takové, že někde vržou dveře. Nesmyslné žaloby typu odškodnění za škody, ke kterým by mohlo někdy v budoucnu možná dojít jen podtrhují hysterii státu, který se sám z vůle lidu vzdal jaderné energie a nyní je nucen elektřinu draze nakupovat ze zahraničí.
Ať si Rakušané klidně protestují, ať si blokují hranice, ať si klidně kupují filtry do zásuvek, které odstíní energii z Temelína, ale možnost, že by se černobylská havárie v Temelíně opakovala je nulová. Jaderná energie představuje budoucnost a je k životnímu prostředí nejšetrnější. Náklady na výrobu energie jsou rozhodně daleko menší než u "obnovitelných zdrojů". To pouze ekologistická hnutí se snaží vydělat na státních dotacích, zaštiťujíce se přitom ochranou životního prostředí.
U popisu havárie bylo použito několika zdrojů, které přesně mapují průběh.
