Cyklisti, mažte zpátky na cestu!

Není to tak dávno, co jsem zde četl příspěvek jednoho pána, co jezdí po Praze – kvůli nedostatku cyklostezek - se svým kolem po chodnících. (Prý se za to stydí, ale jezdí!) ;-) A navrhuje – povolte kolům jezdit po chodníku!

Když čtu podobně laděné články, vždycky se mi (hrůzou) ježí chloupky v zátylku. Bylo by to jistě ÚŽASNÉ, dovolit cyklistům jezdit po chodnících… nepochybně bylo… ale pro koho? Příznačné je, že podobné „fantasmagorie“ vycházejí výhradně z per kolečkářů. (Ještě nikdy jsem nečetl příspěvek chodce, který by brojil za „soužití“ chodců a kol na chodníku.) ;-) Bicyklisté, napněte uši, prozradím vám jedno úžasné tajemství. ;-) Pro „normálního chodce“ je kolo totiž něco jako NOČNÍ MÚRA.

Vidět to není, slyšet to není. (V tomhle ohledu bych snad - jako chodec - měl raději na chodníku auta.) ;o) A je toho v poslední době TOLIK, že to „není kam dávat“. Takže „osvícené obce“ začaly zhusta praktikovat vskutku geniální řešení - zřizovat společné chodníky/cyklostezky – respektive ze stávajících chodníků „vyrábět“ cyklostezky pomocí štětce a barvy (to se na chodník namaluje oddělující čára – a někdy ani to ne!). Každá potenciální procházka chodce se tím mění ve stresující boj o holé přežití - neustálé rozhlížení se dopředu/dozadu/vlevo/vpravo - odkud ta rána přijde... A nedej bože, kdyby si na takovou „procházku“ chtěl vzít s sebou psa (který z toho nemá rozum) či dítě (které z toho má rozum trochu větší – ale ani to nestačí…).

Moderní kolo umožňuje dosahovat rychlosti několika desítek km/h, a v „povinné výbavě“ novodobých bartoníčků jsou helmy roztodivných aerodynamických tvarů a slušivé přiléhavé oblečky - ale už ne „obyčejný zvonek“. Také reflektor na dynamo našich dědečků a babiček konvertoval v podivná blikátka (vždyť to znáte – čumák jim blíká bíle, prdýlka jim bliká červeně), která zřejmě spolehlivě ochrání cyklistu před autem (?) – jen nenapravitelný naiva by ovšem uvěřil, že kolečkář řítící se čtyřicítkou/padesátkou, v šeru nebo ve tmě, díky téhle své blikavé „iluminaci“ zahlédne CHODCE. A já se ptám ;-) KDO/CO ochrání nás – chodce - před přebujelým, nebezpečným, otravným bicyklováním (?!)

Z těch stovek tisíc kol, které mne už na kombinovaných chodnících/cyklostezkách zezadu minuly ;-) (většinou jsem přitom venčil psa) pouze JEDNO JEDINÉ kolečko JEDENKRÁT přibrzdilo (když uvidělo čokla), zazvonilo na zvoneček – a když jsem si psa přivolal k noze – poděkovalo (!!) ;o) a jelo dál. Musel to být vskutku „intelektuální gigant“ v jeho sedle, jenž na rozdíl od ostatních pochopil, že bezbranný chodec, zpětného zrcátka nemaje, není s to bez cizí pomoci čelit galuskovému nebezpečí, jež mu je v patách.

Shrnuto: kdyby cyklistiku provozovali pouze podobní einsteinové (viz výše) s IQ nad 150, ;-) možná bych ta kola na chodníky vzal. ;o))

Ale vzhledem k tomu, že na TOHLE se jaksi nemůžu spolehnout, ;-) říkám: „Mažte zpátky na cestu, kolečkáři jedni!“ KOLO JE (zatím stále, naštěstí) DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK - A JAKO TAKOVÉ NA CHODNÍK mezi pěší NEPATŘÍ (!!!)

A ještě… prosím… moc prosím… ZRUŠTE někdo ty nesmyslné, protivné, bastardí chodníky/cyklostezky. ;-) CHODNÍK byl odjakživa doménou chodců, a jako takový ať proboha zůstane (!!!) ;o)