Iracionalita víry

Určitě už to každý někdy zažil. Na někoho myslíte a vzápětí vám dotyčný člověk zatelefonuje nebo napíše smsku. Pokud se podobná věc stane víckrát, není nic jednoduššího, než vyvodit závěr: To nemůže být náhoda, to je telepatie. Člověk je mistr ve vyvozování souvislostí, kde žádné neexistují.

Frances Griffithsova obklopena vilami. Jde o jednu z 5 fotografii, ktere ve své dobe vzbudily senzaci. V existenci vil veril i Arthur C. Doyle, autor romanove postavy mistra logickeho myslení Sherlocka Holmese. Doyle pravost techto fotek vasnive obhajovalElsie Wright, Frances Griffiths

Z psychologického hlediska není složité vysvětlit, proč tomu tak je. Naší dávní předkové žijící v divočině si například mohli spojit zvuk šustění v porostu s hrozbou blížícího se dravce. Když člověk zaslechne takový zvuk, je lepší se dát na útěk. Občas může dojít k falešnému poplachu, když podezřelý zvuk vznikne třeba poryvem větru. I tak je ale pro přežití lepší dát se raději na útěk zbytečně, než riskovat vlastní smrt. Tato vrozená tendence k hledání souvislostí nejspíš vysvětluje různé druhy "magického myšlení" - rituály přivolávání deště, víru v astrologii a paranormální jevy.

Názory a přesvědčení člověka jsou pak posilované jevem zvaným "Confirmation bias". Dle definice se jedná o "tendenci hledat či interpretovat nové informace takovým způsobem, aby člověku potvrdily jeho předsudky a vyhnul se informacím a interpretacím, které jsou s nimi v protikladu." Tento jev byl demonstrován mnoha pokusy. V jednom z nich byla účastnikům ukázana sekvence čísle : 2 - 4 - 6 s tím, že čísla jsou seřazena podle určitého pravidla. Učastníci dostali za úkol zjistit, o jaké pravidlo se jedná. Mohli vytvářet vlastní trojice čísel a odpovědí jim bylo, jestli tato trojice odpovídá danému pravidlu či nikoli. Jakmile si byl dotyčný jistý, že ví, o jaké pravidlo se jedná, měl ho vyslovit. Ačkoli skutečné pravidlo znělo "jakákoli vzestupná sekvence čísel" většina účastníků si vytvořila svou teorii a tu se zkoušeli potvrdit, například zkoušeli čísla 10 - 12 -14, aby dokázali, že pravidlo zní "předchozí číslo + 2". Přitom chyba by jim byla zřejmá, pokud by se pokusili svou teorií vyvrátit, například sekvencí "10 - 12 - 345".

V jiném pokusu bylo shromážděno 24 obhájců a 24 odpůrců trestu smrti, kterým byly předloženy studie vyznívající jak ve prospěch trestů smrti, tak v jejich neprospěch. Pak dostali za úkol vyhodnotit jejich přesvědčivost. Podle očekávání účastníci pokusu považovali za přesvědčivější ty studie, které odpovídaly jejich původnímu přesvědčení. Ve studiích, které jejich názor nepodporovaly, byli schopni najít metodologické chyby a nevšímali si podobných chyb u studií, které souhlasily s jejich přesvědčením. Účastníci byli na konci pokusu ještě více přesvědčení každý o své pravdě.

Tento druh „kognitivního zkreslení" zasahuje zasahuje prakticky neustále do našeho každodenního života. Zastánce homeopatické léčby si zapamatuje příklady, kdy léčba fungovala, ale ignoruje případy, kdy k žádnému zlepšení nedošlo. Člověk věřící v astrologii si dobře pamatuje případy splněných horoskopů, ale ignoruje případy opačné, popřípadě si najde výmluvy, proč tomu tak bylo („horoskop pouze naznačuje, co by se mohlo stát, ne že se to doopravdy stane" , „horoskop sestavil špatný astrolog" , „v místnosti byl člověk s negativní energií, která narušila sestavování horoskopu", atd...).

Vliv „potvrzovacího zkreslení" je tím větší, čím více dotyčnému člověku „záleží" na daném tématu, čím více je to pro něj citová záležitost. Například zhodnocení politické situace je lépe schopen člověk „zvenčí", než zarytý stoupenec jedné z politických stran. Obdobně u zarytého křestana nelze příliš očekávat, že by byl schopen objektivně zhodnotit argumenty pro a proti své víře. Argumenty potvrzující jeho víru mu přiipadají perfektně přesvědčivé, zatímco argumenty o opaku je schopen mávnutím ruky smést ze stolu. Výsledkem je, že existují stovky různých výkladů Bible, které si mnohdy vzájemně protiřečí a přitom všichni tvrdí, že právě ten jejich výklad je správný.

Confirmation Bias se nevyhýbá ani vzdělaným lidem či vědcům. Například dle průzkumů vzdělání nemá příliš velký vliv na počet lidí věřících v paranormální jevy. Víra v paranormální jevy, ufo, duchy, telepatii, jasnovidectví a další pavědy je u vysokoškoláků v podstatě stejně rozšířena, jako mezi lidmi s nižším vzděláním. I špičkový vědec používající při své práci všechny zásady logického a kritického myšlení, může být mimo svůj obor stejně snadno manipulovatelný k víře v cokoliv. Schopnost kritické analýzy, kterou je schopen dělat v práci, není schopen aplikovat na svou vlastní víru a názory.

Většina schopných propagandistů se snaží tyto psychologické jevy využít, zapůsobit na emoce a potlačit kritické myšlení na nejmenší možnou míru. V roce 1991 kuvajtská dívka jménem Nayirah vystupovala před kongresovým výborem USA s tvrzením, že byla svědkem, jak iráčtí vojáci v nemocnici vyhazovali novorozeňata z inkubátorů a nechali je umřít na studené zemi. Následná vlna rozhorčených emocí způsobila, že podpora pro válku v perském zálivu enormně stoupla. S ověřováním pravdivosti této informace se však již nikdo příliš neobtěžoval. Až za nějaký čas se teprve ukázalo, že celá historka s inkubátory byla lež vytvořená PR agenturou Hill & Knowlton. Ze „svědkyně" události se vyklubala dcera kuvajtského ambasadora v USA. Účel však již byl splněn.

V ideálním případě by přijímání nových názorů a postojů mělo předcházet pečlivé kritické zkoumání, posoudit nejlepší dostupné argumenty pro i proti a to pokud možno bez emocí. Je dobré zkoumat sám sebe, kriticky přistupovat i k vlastním názorům, ptát se na základě čeho věřím tomu, čemu věřím, je to na základě pádných argumentů nebo spíše na základě emocí? Jaké jsou argumenty lidí s opačným názorem? Co je asi k takovému názoru vede? Na internetu existuje mnoho dobrých materiálu týkajících se kritického myšlení, existují i kurzy, na kterých se člověk může naučit základům kritického myšlení. Pro začátek je ale třeba pouze dvou věcí: mít zájem a vůli na sobě pracovat. A také určitou intelektuální poctivost, ochotu uznat svůj omyl a přehodnotit svoje názory, pokud fakta hovoří proti ním. Odměnou mu bude pravdivější a objektivnější pohled na svět.

Autor: Roman Polach | pátek 14.11.2008 12:23 | karma článku: 22,71 | přečteno: 2632x