Život s dvojím příjmením

Když jsem před téměř dvěma lety společně se svým snoubencem na matrice vyplňovala svatební formulář, vůbec jsem nepochybovala o svém rozhodnutí ponechat si rodné příjmení a doplnit ho nepřechýlenou verzí manželova příjmení. Při zpětném pohledu musím uznat, že to asi skutečně bylo poněkud impulsivní, až dětinské rozhodnutí… Jenže dvě příjmení má dnes už kde kdo, tak v čem je problém?

Problém nastal, jak už to tak bývá, hned po svatbě, kdy jsem své košaté příjmení měla začít používat. Vypisování do formuláře je jedna věc, ale hlásit se do telefonu: „Poláček Hučínová, dobrý den…“ to už dovede zamotat jazyk. Užiju si ale i legraci – třeba i u lékaře. Když se totiž z otevřených dveří ordinace do čekárny ozve: „magistr Poláček“ a zvednu se já, zvedne se udivením i nejedno obočí spolučekatele. Ať už rozvažují nad mým pohlavím, nebo mě jen podezírají z předbíhání, zkrátí si alespoň dlouhou chvíli.

Skutečně horké chvilky však nastanou, když mám někomu vysvětlit důvod mých dvou jmen. Mohlo by se totiž zdát, že vzhledem k trendovosti tohoto jevu se jedná o jakýsi projev emancipace. Že si žena zachováním svého dívčího příjmení zachovává i svou autonomii – ne tak já. Když jsem totiž uvažovala (ostudně musím přiznat, že až po svatbě) nad skutečným důvodem svého rozhodnutí, dospěla jsem k tomu, že je veskrze patriarchální. Nejvíce mě v tomto směru ovlivnil můj dědeček, kterého mám ve velké úctě a který je opravdový patriot. Vášnivě se věnuje rodové historii a vybádal dokonce samotný původ příjmení Hučín (ne, s hučením to kupodivu nesouvisí). No a nechte si pak tak krásně prozkoumané jméno vzít…

Po čase stejně člověk zjistí, že mít dvě příjmení má i své výhody. Tak například když se s kýmkoliv seznámíte, můžete si být jistí, že okamžitě začne seznamovací konverzace: „a vy máte tolik jmen?“ To jde?“ A když pak tak sedíte v učebně, dorazí k vám předtištěná prezenční listina o 70ti položkách a vy poznáte svůj řádek okamžitě, protože víte, že jedině ON má krásně velké dvojité okénko pro vaše krásná dvě příjmení, prostě víte, že to stálo za to.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Lenka Poláček Hučínová | čtvrtek 29.1.2015 20:15 | karma článku: 12,14 | přečteno: 1299x