„Říká se Majkrosoft!“ opravila mne před časem kolegyně, která sháněla
nějaké novinky ohledně vývoje soudu této americké firmy s Evropskou
komisí. Řekl jsem totiž „Mikrosoft“. Pocítil jsem nutkání se jí zeptat,
jestli snad česky říká majkroskop, nebo majkrofon, jde přece také o slova začínající na předponu „mikro“
. Ale nic jsem neřekl, protože by mi nejspíš odpověděla, že jde o
zaběhnutou výslovnost jména této společnosti. Já bych jí pak zřejmě
opáčil, že mnozí Američané vyslovují Ajrák místo Irák a Ajrán místo Írán a
také se po nich neopičíme. Ale ona by mohla namítnout něco jiného a
debata by nejspíš nikam nevedla. Přizpůsobil jsem se a říkám Majkrosoft.
Jak jen to říct česky a zároveň hezky?EK, audiovizuální odd.
Jsou ale případy, kdy couvnout nehodlám. Například když po mne jiná kolegyně chtěla, abych vyslovoval jméno významného vlámského města „Chent“, protože to tak říkají místní. Za prvé i místní v angličtině obvykle vyslovují „Ghent“, protože to považují za normální mezinárodní verzi – podobně jako Češi použijí v angličtině, francouzštině nebo němčině spíš mezinárodní „Prág“ a nebudou mást posluchače českým „Praha“. Navíc bych podle logiky zmíněné kolegyně měl asi ve vysílání vyslovovat jiné vlámské město jako „Bryche“ a opravdu si nejsem jist, jestli by posluchač pochopil, že je řeč o krásném městě „Brugách“.
Doslova boj jsem musel před časem postoupit kvůli výslovnosti příjmení nynějšího předsedy Evropské komise. Hned z několika lidí se vyklubali znalci portugalštiny a kárali mne, že říkám „Baroso“, když se má říkat „Barosu“. Zachránil mne archivovaný rozhovor, ve kterém jsem se ho, tehdy ještě jako portugalského premiéra, na úvod zeptal, jak chce, abych v češtině vyslovoval jeho jméno: „Barroso“, zní dodnes jasně jeho vlastním hlasem z nahrávky.
Vůbec mi přijde, že česká snaha vyslovovat cizí názvy a jména je nejenom nedůsledná a zmatečná, ale navíc možná svědčí o malém národním sebevědomí Čechů. To Francouzi si tím hlavy zjevně nelámou – alespoň jsem v hlavních zpravodajských televizních relacích slyšel vyslovovat jména dvou cizích politiků „Šrodér“ a „Mesja“. Že nevíte, o koho šlo? Chvilku vás budu napínat a napovím, že oba byli v devadesátých letech zvoleni šéfy vlád zemí sousedících s Českou republikou. Pořád nic? Pak vězte, že „Šrodér“ byla výslovnost někdejšího německého kancléře Schrödera. A „Mesja“ bylo francouzské označení pro slovenského premiéra Mečiara.
