Bylo, nebylo, bylo by, kdyby..

Za naši prohru s Tureckem nese vinu Petr Čech. Kdyby byl na šampionátu Tomáš Rosický, vše by bylo jinak. Dvě věty, které mě v posledních dnech spolehlivě rozčílí. A nejen ty.

Petr Čech udělal v osudovém utkání chybu, která znamenala gól. Stav byl 2-2 a nám u televizních obrazovek bylo ouvej. Média roztočila kolotoč reportáží o tom, jak "nejlepší" gólman světa udělal chybu. Je mi to líto.

Nebýt Petra Čecha možná by jsme se na šampionát ani neprobojovali. Vzpomeňte si na množství vyložených šancí, které v kvalifikačních bojích dokázal pochytat. Nesmíme zapomínat že v jeho Chelsea mu při brankářském řemesle pomáhá snad nejlepší obrana světa. A to je přátelé sakra znát.

Petr Čech sice neudržel míč ve svých rukavicích a udělal chybu, nicméně stejnou chybu udělalo deset hráčů před ním v poli, kteří dopustili aby se soupeř vůbec k naší bráně dostal. Neházejme tedy vinu na "Čechína", prostě se nezadařilo, život jde dál.

Kdyby býval hrál Tomáš Rosický, určitě by jsme dopadli lépe. Další blud z novinářské dílny. Možná by tomu tak bylo, možná ne. Co když se Tomáš po vyléčení své podkolení šlachy již nevrátí do své největší formy? To může být další "kdyby", které si málokdo dokáže připustit.

Kdyby na šampionátu byla Anglie, nemuselo tam být Chorvatsko, které neztratilo jediný bod. Kdyby Německo nemělo naturalizované Poláky, nepostoupí ze skupiny. Kdyby Švýcarsko nemělo Hakana Yakina, nedalo by gól. Kdyby Francie neměla kolonie, hrál by za ně jeden hráč. A spousta dalších kdyby a možná.

Tak to prostě je. Smiřme se s tím, že jedinou jistotou, nyní i do budoucna, je rozhododovací pravomoc Vlastíka Košťála, "rezignujícího" managera naší reprezentace.

Nezavrhujme naše hráče. Určitě hráli na maximum a odevzdali vše. Každý kdo sportuje ví o čem mluvím. Znám hodně fanoušků, kteří při úspěších reprezantace říkají "My to dokázaly, my je porazily." Když reprezentace prohraje, jsou to pouze "oni". Takové fanoušky bych s velkou chutí nakopl někam.