Známe to všichni dobře. Čekáte po ránu na tramvaj, napůl spíte a opravdu se těšíte do zaměstnání. Lidí všude jako mraků, několik jich čte noviny, ostatí tupě zírají nikam a asi si představují svou postel. Na kraji nástupního ostrůvku shrbená babička opírající se o hůl. O malý kousek dál stojí další senior, ten má hole dvě. Oba naši důchodci vypadají velmi chatrně a nezdravě, až je jich člověku líto. Uprostřed našeho dumání přijíždí tramvaj, otvírají se dveře a souboj gladiátorů může začít. Již za hodinu otevírá první supermarket.
Záda rovná, rychlé pohyby, tryskající energie, třeskot vzájemně se otírajících holí. Rameno na rameni, tělo na tělo, ne není to hokejový zápas. Pouze oba senioři soupeří o to, kdo se dostane první do vozu. Ostatní lidé jim jdou z cesty, přeci jen mají úctu ke stáří a slušné vychování (a také mají rádi své holení kosti).
A naši dva hrdinové jsou konečně v tramvaji, překonali těžké převýšení tří schůdků a ani jeden z nich neupadl, necouvl tomu druhému. Rychlé pohledy vpravo a vlevo, kde je nejlepší místo. Volba není těžká. Tramvaj má totiž dveří víc a tak většina míst je plná. Oba se tedy rozejdou (rozuměj rozeběhnou) k jedinému volnému místečku. A u něho další souboj. Krátká šermovačka, tvrdé pohledy očí a babička usedá. Pro nezaujatého pozorovatele vše musí vypadat jako naprosto nevinná srážka dvou důchodců, pro bystré to je jako groteska. Dědeček se po prohraném souboji opět shrbí, opře o hůl a chytí se tyče nad vedlejší sedačkou. Ihned se zvedá mladý klučina a pouští dědu sednout, poděkování se ale nedočká.
Na dalších zastávkách se cestující ve voze rozšíří o další seniory, kteří spěchají do supermarketů na nákup. Mají totiž málo času a musí tam být první, aby jim někdo nevybral ty nejkřupavější rohlíčky. Zákonitě budou cestovat přes celé město, protože tam je zrovna SLEVA. Slovo, které působí jako zaklínadlo po jehož vyřčení důchodci ztratí pud sebezáchovy a za cenu riskujícího zdraví podstoupí jakoukoliv tůru.
Tramvaj zastaví nedaleko nákupního centra, dav důchodců se žene hlava nehlava, hůl nehůl ke dveřím nákupního centra. To je ale ještě zavřené, je totiž půl hodiny před otvírací dobou. Houfy důchodců vytrvale čekají. Ano všichni mají zdravotní problémy, nemohou dlouho stát, ale tyto nemoci se nejvíce projevjí v čekárně u lékaře. Ne před supermarketem!
Konečně prodavači otvírají. Následuje další sprint ke košíkům. Zvuky narážejícího kovu, válka o žvanec právě začíná...
