A k čemu nám jsou?

Nahá žena v odpoledním televizním vysílání je nestoudnost, která nezná mezí. Nedej bože aby se na tu chlípnost podívalo dítě! Určitě to na něm zanechá následky, protože tohle nikde jinde v dnešní době internetu neuvidí.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je pro současnou společnost jistě nepostradatelnou institucí. Tedy pro společnost...   Především pro její členy, kteří mají vysoko pod zadkem a blízko ke korýtku.  Potřebnost této instituce je jasně patrná na jejích rozhodnutích.

Nahá žena na obrazovce před 22.00 hodinou je problém neznající hranic. Hnijící mrtvola vylovená z řeky naproti tomu normální obrazem životního dění. Jedno rada trestá druhé ne. Ale proč? Internet je plný mnohem horších obrázků a videí. Dítě si je dokáže najít mnohdy lépe než dospělý. A určitě je i cíleně hledá.

Zrušmě radu aby již nikdo nemohl omezovat vysílaný program. Klidně vysílejme vraždy kolem oběda, nahotinky tak k odpolední kávě a brutální fimy bych viděl tak kolem 9.00 hodin při vysílání pro nejmenší.

Pokud nechci aby to mé dítě v televizi sledovalo, není nic jednodušího než televizi zakódovat. Ono si to sice dítko najde jinde, ale jto dělá i teď.

V současné době stejně rada nepředchází vysílání (podle jejich vkusu) nevhodných scén, ale teprve po jejich odvysílání uděluje pokuty. Což je pěkné, protože z udělených pokud se jistě počítají odměny...A o odměnách z navýšení povolených reklamních časů ani nemluvě. Potřebná to instituce.