Zdravotnictví - poptávka a nabídka a ústava

   Po včerejším rozhovoru prezidenta České lékařské komory Milana Kubka v Radiožurnálu jsem měl dnes k ránu plnou hlavu znepokojivých myšlenek (ještě v posteli). 

   On pravil, že je nejdůležitější dostat do zdravotnictví více peněz a zařídit, aby byl systém spravedlivější. Více peněz proto, aby se vyřešil nedostatek zdravotnického personálu, který má srovnatelně nedostatečné mzdy. Ale co myslel spravedlivějším systémem? To nevím. Domnívám se, že jde o přerozdělování peněz. Také požadoval přesun jistých pravomocí z ministerstva na lékařskou komoru.

  Především se do mne dral  nepříjemný dojem, že zdravotnictví je stále centralizovanější a lékařská komora bojuje s ministerstvem o to, kdo zde bude centrálně plánovat a řídit a přerozdělovat. Z centrálního plánování a řízení a přerozdělování mám hrůzu.

  Prezident Kubek srovnává  - a je si dobře vědom, že záleží na tom, co se srovnává s čím. Ano, lékaři mají ve srovnání s ostatní populací poměrně  vysoké platy, ale je nutno srovnávat s platy v Německu a na západě, protože lékaři vidí ten rozdíl - a my nechceme, aby nám utíkali, protože jich máme nedostatek.

   Člověka napadne, proč se lékaři nespokojí s průměrným platem asi 60 tisíc Kč a chtějí víc. S takovým platem přece mohou krásně žít. A když by měli víc peněz, tak by měli problém s tím, jak je utrácet, místo aby se věnovali  dalšímu sebevzdělávání a léčení.

  Možná prostě někteří lékaři vidí, že by mohli mít víc, tak toho chtějí využít. To je normální chování. A tedy utíkají za hranice.

  Mzda je z ekonomického hlediska cena práce na trhu. Kubek požaduje pro lékaře tržní mzdy. Cena práce se jako každá cena v tržní ekonomice neurčuje z ministerstva, ale vzniká bojem poptávky a nabídky. Takže je zbytečné, aby někdo, třeba mocný Kubek, požadoval tržní mzdy, když ty mají vznikat samy od sebe pod tlakem nabídky a poptávky.

  A jsme u toho. Ježto nabídka léčení je podle naší  ústavy bezplatná, nestačí uspokojit poptávku. Bezplatná poptávka  po léčení u nás značně převyšuje nabídku lékařů, takže je jich nedostatek. Jinak řečeno,  kdyby si lidé museli léčení platit, poptávka by se zajisté značně snížila. Ale zajisté by se najednou ukázalo, že lékařů není nedostatek, ale nejspíš přebytek.

  Možná by pan Kubek souhlasil,  že placení by snížilo poptávku po léčení - ale máme v ústavě, že se platit nesmí. A jak si vzpomínáme, ministr Julínek se pokusil o malé obejití ústavy – a jaký se ozval řev!  Kubek by dodal, že by to také rapidně snížilo úroveň zdravotní péče.

  Je bezplatné zdravotnictví z hlediska zdraví lepší než placené?

 Odpověď není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Ono  není zcela zdravé běhat s každou prkotinou k doktorovi. Ale hlavně je špatné to, že  lidé přestali o svém těle a duchu přemýšlet. Kdyby museli platit, přemýšleli by víc a zkoumali různé možnosti. Nouze naučila Dalibora housti.  Bezplatné zdravotnictví dělá z lidí biologické tupce.

  Je třeba změnit ústavu!

  Kde se stará stát, přestávají se starat občané – a tím blbnou.