Státní manažér uplácí státní úřednici

   Pár zmatených poznámek k úplatkům. Včera v Radiožurnálu hovořil  Václav Pačes jakožto nový předseda dozorčí rady ČEZ. Vyjímám jen moment, kdy mluvil o vztahu ředitele ČEZ Daniela Beneše k bývalé sekretářce Janě Nagyové.

   Prý jí nosil dárky. A protože ředitel ČEZ má velký plat, byly to dárky drahé.

Václav Pačes to říkal způsobem, jakoby  bylo normální nosit  státní úřednici dárky. Zřejmě to normální je.  Je to rozšířené dokonce už i na obecní úrovni. Za carského Ruska, jak známo z Gogola, byly úplatní úředníci tolerováni vládou a  dávání úplatků byla nepsaná povinnost.  Protože se počítalo s úplatky, měli úředníci malé platy. V Revizorovi  stojí za dveřmi úředníka fronta lidí, kteří se děsí jen toho, aby úředník jejich úplatek neodmítl.

   Možná je trapné, aby úřednice volala na odcházejícího návštěvníka : „Pane, vraťte se, zapomněl jste si tady  nějaké peníze a balíček.“ Také je  možno uplácet mnoha jinými způsoby, různými službami. Když opravujete auta nebo něco jiného, můžete státním úředníkům vyhovět jinak. Nebo jste pěkná mladá dáma.

Zdá se, že není snadné zařídit to tak, aby nešlo  úředníkům nic nabízet. Na druhé straně  úředníci mohou zařídit leccos.

  Úředníci by sice své služby měli poskytovat zdarma, ale když je poptávka, tak proč nezvednout ceny?  Uplácející se vlastně chovají tržně – jsou ochotni zaplatit za něco, co potřebují; a na co by jinak třeba museli čekat.

 Možná není k zahození „ruský model“, kdy mají úředníci nízké platy a počítá se s tím, že si přivydělají na úplatcích. Stát by ušetřil. Jenže odbory by se  asi bouřily.

  Moje představa státního úředníka je, že nebere dárky. Státní úřednice by neměla brát ani květiny. Na jejích dveřích by měl být nápis, že sebemenší dárek bude posuzován jako pokus o uplácení – a trestán.

 Ale hlavně by bylo rozumné redukovat služby státu na minimum. (Do toho se politikům nechce.)