- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Paní Malá a pan Krčál jsou jen špičkou obrovského ledovce, který se občas vynoří nad hladinu. Státem placené vysoké školy a Akademie věd jsou pro takové praktiky, které mají někomu přinést úspěch, postavení, hodnost, titul nebo jen „papír“, živnou půdou.
Už v základní škole se děti naučí, že hlavní je prolézt a dostat se někam, kde je snadný život za státní peníze. Rodiče je v tom podporují.
Nejde o to něco umět, něčemu rozumět. Ukázat takové porozumění má být účelem diplomových prácí na závěr studia. Co je to za vysoké školy, které si to neumějí pohlídat? Za co jsou placeni vedoucí diplomových prací a konzultanti? Myslíte, že budou nějak postiženi? Nebudou.
Místo kvalitní práce převládá na vysokých školách (a podobně na Akademii věd) „kamarádšoft“, klientelismus, vzájemné službičky – a to nejen uvnitř těchto institucí – je to propojeno dolů na studenty (na některé) a jejich rodiče a nahoru na Ministerstvo školství. Každý to ví a nikdo o tom nemluví.
Proč se vysoké školy a vědecké instituce neodstátní? Prý máme takovou státní tradici. Ano, máme takovou socialistickou tradici. Se školstvím a vědou je to stejné jako třeba s podniky. Soukromník si pohlídá, aby jeho podnik pracoval hospodárně a měl dobrou pověst. Ve veřejném sektoru se krade.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!