Xenofobie je prý nechuť k soužití s cizími tvory. Tak tu já mám. Zejména s blechami, komáry, klíšťaty a spoustou jiných potvor. A v poslední době se k nim přidali i potvory větší - cizáci - kocouři. Kupodívu k nám na dvůr nechodí cizí kočky, jen kocouři. A jsou obdivuhodně vytrvalí, vynalézaví, trpěliví, což jsou samy o sobě dobré vlastnosti. Ale zlodějským potvorám to jen přitěžuje.
Kočka ráno na dvoře nebyla. Jen Čuplík a ten moc mňoukal a byl jaksi nervózní, až jsem z něho byl nervózní i já. Že by sháněl naši kočku? Byl na ni zvyklý. Člověk ovšem to kocourovo mňoukání shledal žádostí o žrádlo, neboť miska byla prázdná. Naplnil mu misku, ale nepomohlo to. Kocour všechno sežral a mňoukal dál. Člověk usoudil, že žrádlo není příčinou a že tedy asi opravdu hledá svou přítelkyni. Vzal kocoura do náruče a ten to vděčně přijal a mazlil se. Potřebuje kocour utěšování? Asi ano, nepochybně (jak říkají politikové) strádal - asi proto, že kočka zmizela. Hledal ji na místech, kde lehávala.
Kočka se čtrnáct dní vzpamatovávala po porodu. Měla tři koťata. Dvakrát je stěhovala do jiného pelechu. Ale po týdnu koťata zmizela. Podezírám dva cizí kocoury, kteří se zde v tu dobu motali. Sežrali je, potvory! Nepochybně. Kočka pak chodila za mnou jako pes. Sotva jsem se objevil na dvoře, už byla u mne a motala se pod nohama. Že by žádala pomoc ohledně koťat? Žrala hodně, ale cecíky už měla oschlé a bez mléka. Ztratila mléko nějak brzo.
Myslím, že teď ji nastal čas toulání. Už se po porodu dala do kupy a někde se toulá. Zdálo se mi, že jsem ji nedaleko domu zahlédl.
Ještě poznámku k cizím kocourům. Čuplík se jich bojí. Když se ti kocouři objeví na dvoře, uklidí se stranou a nechá je, aby sežrali jeho a kočičí žrádlo. V zimě jsem je nechal, bylo mi jich líto. Krmil jsem je, i když to lezlo do peněz. Jenže přitáhli do domu blechy. No, nemohou za to, nebyl v tom asi žádný úmysl. Roznášení blech po okolí tudíž není trestný čin. Ale teď jsem se na ty cizáky rozzlobil, když zmizela koťata. Začal jsem být xenofobní. Polévám je vodou a házím po nich písek i kamení. Ať si řádí jinde – cizáci! ne na mém dvoře!
Musím říct, jak to dopadlo. Pak v poledne vyjdu na dvůr, Čuplík stále nervózní a na konci dvora moje kočka s cizím kocourem vedle sebe. Zavolal jsem na ni. Když přišla, Čuplík hned u ní, očichal ji zezadu a hup na ni. Ona nic nenamítala. Doběhl jsem pro foťák – viz foto. Tato poloha není v kamasutře. Partner si přidržuje partnerku zuby. Mezitím se cizí kocour snažil dostat do dvora, obíhal dům zleva i zprava a zkoušel to přes dřevník, ale jakmile mne viděl, neodvážil se. Čuplík o něm věděl a s obavami koukal na místo, kde se ten cizák zjevoval. Odpoledne byla kočka pryč a Čuplík doma. Šla se nechat (nepochybně) ještě dooplodnit od jiných. Slyšel jsem, že u některých zvířat se přírodní výběr děje i prostřednictvím boje spermií různých samců ve vagíně samice. (Některé ženy věří, že je to funguje i u lidí.) Každopádně kocouři a kočky si s promiskuitou a HIV nedělají problémy.
