Ženský sexymozek

Pár slov o tureckém sedle a ani slovo o politice.

   Nechtěla jsem dneska psát, aby ze mě nevypadlo něco hnusně nehumanistického. Máme zase jednou alkoholicko-bezdomovecký pátek (a pokud taková bude i sobota, potěš pánbůh zítra ve službě) - od rána místo duševních krizí řeším existenční krize lidí, propíjejících peníze, byty a trpělivost svých rodin. „Jste přeci jako lékařka povinna mě tady nechat, když mám sebevražedné myšlenky!“ vychází z rozčilených úst pana X. spolu se směsí vzduchu a etanolu.  „Musíte bratra léčit, my už si s ním doma nevíme rady!“ křičí do telefonu bezradný sourozenec Y., v tomto roku asi tak padesátý osmý. Klasika. Ale o tom možná někdy jindy.    

   Dneska od sedmi frčím v poklusu, až teď mám chvilku pro sebe. A chce se mi co? Psát. A psát se mi co? Chce. Mám ale chuť na jiné téma než jsou ta pracovní. (A nepište mi, že v pracovní době nemám blogovat. Je to pro vaše dobro a dobro vašich blízkých. Chtěli byste v duševní krizi narazit na zlostného nevyventilovaného psychiatra? Navíc – nekafíčkuji, neplkám se sestřičkami a nemám polední pauzu. Hawk.)   

   Děláváte to taky, že když nemáte náladu nebo je toho na vás moc nebo se nic nedaří nebo je vám smutno nebo úzko, tak myslíte na TO JEDNO a život je rázem veselejší a barevnější a víc voní?  

   Tak TO JEDNO je téma, ve kterém vám ještě něco dlužím. Ono to totiž bylo tak. Můj přítel skutečně řekl  „Napiš něco o sexu,“ když jsem se ho zeptala, o čem bych mohla psát. Jenže měl na mysli něco malinko jiného, než co z toho nakonec vzešlo. Nečekal sentimentální úvahu na téma lidská blízkost. Měl na mysli tělesnější záležitosti. Po větě „Napiš něco o sexu“ totiž pokračoval: „Napiš o hypofýze!“ A „hypofýza“ je pro nás dva synonymem pro rozkoš.   

   Nedělejte si nic z toho, že nerozumíte – nemůžete rozumět. Podle statistiky mého přítele, polepšeného čili unaveného donchuána, jsem jediná žena, která má erotogenní zónu v tureckém sedle. Stále nerozumíte. Nevíte, co je hypofýza a co to má s Turky. Výhodu nemají ani neurologové a anatomové – ti sice vědí, co je hypofýza a co má společného s Turky, ale stejně jim to v tomto případě příliš nepomůže. A o co všichni přicházíte!   

   Tak o té hypofýze, mozkovém přívěsku, staré části mozku, která je schovaná pod inteligentními závity a nonšalantně položená na kůstce lebeční spodiny, kterou kdosi nazval sella turcica, protože mu připomínala turecké koňské sedlo, bych vám měla napsat. Měla. Ač se mi do toho zase až tak nechce. Je hezké mít společné tajemství s vysloužilým donchuánem a nezatahovat do něj bezejmennou čtenářskou masu. Také neholduji exhibicionistickým pseudosenzacím (nebo jsem si to dosud myslela) a je mi proti srsti dělat z vlastní lebeční spodiny pohovku pro redaktora bulvárního plátku. Jenže jsem také psychiatr a navíc mám v genech zdravotnickou osvětu. A říkám si kolikrát, že o tureckém sedle a spoustě dalších sexymíst v sexymozku by mělo vědět více lidí než jen já. 

   Ale hopla – konec pauzy, konec psaní… 

   Budu muset skončit v nejlepším a nechat odpověď, proč je hypofýza sexy, na vaší fantazii. Ale o té nakonec celý článek měl být. Tak fantazírujte! A někdy si to třeba vyříkáme. Počítám, že mě tady najdete, protože - jak už víte – když píši, je mi lépe, než když nepíši. A když píši o milování, je mi nejlépe. Skoro tak hezky jako v objetí.

   Přeji všem jaro plné sexy fantazie!