Vagóny s nadějemi

  (Nemohli bychom, prosím, mít jen tak jeden z druhého radost bez plánů?)       .                                                                     .                                                                               .                                         

To není

    že bych tě neměl rád

Naopak

To není

    že by mi tvá kůže

                       na omak

       nepřipomínala nejjemnější hedvábí

To neznamená

             že mě nevábí

                  a neláká

                              tvá vůně

To vůbec není tak

    že mi nevadí

                 že bydlíš a spíš

                                    u něj

To není

    že bych něco předstíral

          něco hrál

V mém věku už nechci karneval

Nepotřebuji štít

To není

      že bych s tebou nechtěl žít

Naopak

Jen mi tolikrát ujel vlak

              naložen nadšením 

                         odhodláním

             a budovatelskými plány

To není vůbec o tom

      že bych tě nemiloval

Jen už vážím slova

                           a činy

To není

     že bych se čemukoliv bránil

                                        bez příčiny

Vůbec to není o tom

    že bych s tebou nechtěl žít

Jen už jsem vypravil tolik vagónů

             s nadějemi a plány

                     že už vůbec neumím něco chtít