spí

  (aby nás ráno mohla vzbudit v pět)             .                                                                    .                                                                               .                  

J. Miró

andělí
 
to vždycky v spánku
a tváře od červánků
má i v tom přítmí červené
a i kdybychom nechtěli
má prach našich jmen ve jméně
a pot našich těl v dlaních
andělí
když tiše spí
a nepotřebovat tak spát
hledíme na ni do svítání
na spící stříbro v ložnici
andělí
to vždycky když už spí
však ve dne nemá slitování
pro rodiče dojatě nespící