Scénografka

  (Konec srpna, park, první suché listy na chodníku, On s knížkou na lavičce, Ona si k němu přisedá a povídá, vidí se poprvé v životě)                   .                                                                .                                           .

        Dobrý den

        Smím?

          Ráda bych s vámi

                        sebestředně

            pohovořila o tom

                co se s mou duší děje s na podzim

       Proč vám to všechno vyprávím -

         Říkám si

              že to možná máte stejně 

           a také příliš nevíte

                                        co s tím

       Já v létě nebývám sama

                 mívám milovaného muže

        Snad za ty lásky může

                    opálená kůže 

                    a letní hormonální úžeh

           nebo studené polední kafe s kardamonem

           nebo noční rozhovory v bouřce pod balkonem

                                                         o mně a o něm

       A kromě lásky mi v létě stačí málo -

             kromě doteku vzduchu

                        toho na sobě moc nenosím

                                       a málo jím

                                       a málo spím

        Které letní srdce by se bálo

                                            chladných zim

       Ale na podzim

                tak nějak přirozeně

                              začnu chtít být stále s ním    

     Podzim

           je moje generálka na zimu

     Po létě

         scénograf ve mě vymýšlí

              scénu pro mnoho dalších podzimů

                                                                a zim

     Jenže všichni herci odešli

       a já zbytečně sním

                o prknech

                     které znamenají rodinu

        a marně si toužím zahrát

                  v krbové scéně pro dva 

       Už dobrých pár podzimů

                                           nebylo s kým   

      Tak možná letos na podzim...

      Víte

        muži se v létě tak lehce zamilují

       a tak lehce pak zase odsurfují

           zpátky do počítače

                                nebo zpátky do moře

      A mé podzimy vypadají

       stále víc  jako tento chodník

                 - barevná šustivá cesta k pokoře

      Září mi říká:

          Ne ne

          Nebude krb ani pocit rodiny

      Říjen:

         Kdepak

         Není třeba plánovat zimní prázdniny

      Listopad:

         Ne

         ani letos nevadí

                    že nemáš v komoře sáně          

      Podzimní měsíce jsou mé chodníky k pokoře

      Tak asi díky za ně