Podzim pod kůží

Ale stejně je už ve vzduchu cítit září

Vzpomínky lidí v ulicích

                ještě letně vaří

     z voňavých zbytků z cest

V hlavách nám voní kari

                               kopr

                               nebo třeba chřest

                               nebo čili      

     podle toho

            u kterého moře jsme byli  

V tvářích

       ještě červencový smích

Na kůži

             se ještě smaží

                                  hřích

    prožitý nebo představovaný

                                          po nocích

Ale někde pod kůží

           už se v pocitovém kalendáři

                                             hlásí září

Vzduch jinak vede zvuk

Čas plyne jinak

                   Pomaleji

Už ne stín pod stromy

       spíš stromy samy

                      lákají do álejí

Neubráníme se

Léto nemůže zářit

      donekonečna

Euforie nebývá věčná

Už jen tak lehko neodežene

                                podzimní odstíny

                                                  náš zrak

                                               chuť

                                         sluch

                                   čich

A myslí kromě poledních září

   kde-tu probleskne smrt a stáří

A kdybychom hodně hledali

  kdybychom chtěli hledat

     tak kdesi v v konečcích prstů

                             v noci

                                   najdeme

                                        i první letošní sníh