Musím se přiznat, že hanebně málo čtu. Někdy si směji, že jsem toho více napsala, než přečetla. A že díky této mé čtenářské negramotnosti mohu mít čisté svědomí, že od nikoho neopisuji a nikoho nenapodobuji. Říkáte, že má povídka byla jako od Čechova? Stokrát díky, milý pane, akorát bohužel nemám ponětí, jak Čechov psal. Ostuda!
Trochu mě uklidňuje, že v tom zřejmě nebudu sama. Je nás asi dost, postav z klasického scénáře o osudu nadšeného mladého čtenáře - ve školních letech hltáme knížky a pak na ně najednou není čas, a když, tak na ty odborné, a my se těšíme na další vrchol čtenářské sinusoidy někde mezi odchodem do důchodu a smrtí. Tedy jestli se toho prvního dožijeme. Toho druhého se dožijme určitě.
A ono se z knížek dá tolik získat! Za staletí nasbíraná moudrost, cit zakódovaný do písmenek, hudba vyjádřená slovy, barevné obrazy zachycené na papíře. O co přicházím každý den, v který nepřečtu ani řádek!
Naštěstí je ještě jedna věc, která mi dává naději, že neumřu sebestředně hloupá (a hloupě sebestřední), bezcitně nepoetická, hluchá k hudbě životní moudrosti a barvoslepá k náladám, pocitům a citům. Tou nadějí je život sám.
Ono totiž stačí žít, s otevřenýma ušima, očima, srdcem a hlavou. Stačí se dívat, stačí naslouchat, sobě, když jsme sami, a lidem, když jsou kolem nás. Stačí otevřít kanály, kterými do nás život proudí, a také ty, kterými zase může proudit dál, k dalším lidem. Život je knihovna - stačí si půjčit svazek, přečíst a předat dalšímu čtenáři. Někdy je ten svazek na polici života přímo před námi ve výši očí. Jindy ho musíme pracně hledat. Někdy marně hledáme výtisk, o kterém si myslíme, že ho nutně musíme přečíst, abychom po dlouhém marném hledání pochopili, že úplně stejné ponaučení, jen jinými slovy, bylo napsáno v knížce, která byla hned u vchodu do knihovny, v nápadném obale, stačilo jen sáhnout. A někdy tu správnou knížku nenacházíme celý život a to nám také hodně poví o té naší knihovně i o nás samotných.
Já si dnes přečetla tohle, na polici, na které bych to nebyla vůbec čekala. Moudrá psychologicko-filozofická knížka, nepozorným knihovníkem založená v oddělení Geologie a mineralogie. Pán přednášel o žule a vřídlovci a podzemních minerálních pramenech a o tom, jak se čerpá voda pro lázně a co v případě přetlaku s potrubími a řekl něco, co nešlo přeslechnout: „ JAKMILE DOJDE K NAVÝŠENÍ TLAKU, ODPOUŠTÍME.“ No není to úžasný návod na lásku?
