Motýlí píseň

     (Nikdy nenazuji těžké boty a ty to víš)                                                    .                                                    .                      .                                                                                                                                

    Nějak se mi vzdaluješ

   Jistě

   Stále mě chceš

   Celou noc 

             celý den

   Prostě jen

        někdy nemůžeš

   V duchu jsi ale

               stále

                   se mnou

   A co je opak ducha?

   V čempak jsi se svou ženou?

   Jistě

     s ní je to čistě

                     suchá

                              realita

   Všichni jíme do polosyta

             a pijeme do polopita

   Ale to je v pořádku

   Prostě

       se od pátků

               do nedělí

   tvá žena se mnou nepodělí

   Teprve po víkendu

   slavíme svátek krátkých happyendů

   A všichni víme 

      že nikdy nenazuji těžké boty

    víme

       že nikdy nepošlapu stereotyp

                       tvůj a její 

    Snad se jí někdy přejíš

    A je to v pořádku

    Máš při vší smůle štěstí

    Chápu památku

                   úředních začátků

    Krby mají u mě prestiž

    Ctím manželské zvyky

        nevěřím na manželky semetriky

        ani  na víly záchranářky

                                   s korálky

                                          nad kotníky

   Máme všichni při vší smůle štěstí

   Ani jeden z nás nemá ve zvyku hrozit pěstí

   Kdo by co hrotil

   A zvláště já ne

       když jsem stejně motýl

   který věří

         že co se má stát 

                           se stane

  Koho by přelátavý motýl krotil

  Vlastně jsme téměř čistí

  A ještě to ve mně jistí

             pár dalších bytostí

                    - námořnice od kosti

                      bojovnice

                            s vlastní lidskostí

                      ostřelovačka majetnickosti

                      potíračka nenasytnosti

                      vyznavačka nepovinnosti

                      zapomínačka nepodstatností

    Jsem zapomnětlivý motýl

                                      s přelétavostí

                                 přímo ve jménu

   Jen pokud budeš chtít můj cit

            jen tehdy si na tebe vzpomenu

   A jsi také táta

   Přeci neodejdeš od dětí

   A tak nám zbývá jen plátat a plátat

            díry v srdcích všech obětí

                     nití z ukradených objetí

   A stejně bych chtěla ještě dlouho plátat

   A nikdy ode mě neuslyšíš ultimáta

   Mne po třech stech třiatřiceti ztrátách

                nepřekvapí

                          když bez varování odejdeš 

   Jen teď

         v tuto chvíli

                   trochu bolí

                           že se vzdaluješ

   jen teď tady

          solím a solím

        protože ty tu polévku

                        v děravém hrnci

              v mém špatně zaplátaném srdci

                                        nepřesolíš

                  i když mě miluješ