Maty a paty

           (Stejně je to navždy, i když už to není)         .                                 .                                                                  .                                                   .

  
   
   
   
   
   
  
               Mými geny snad vůbec nezasažena
 
   
               Má JEHO kotníky a JEHO kolena
   
                    JEHO barvu vlasů a JEHO obočí
 
               a vidím tak trochu JEHO ramena
  
                                    když se ke mně otočí
 
                                svými dětskými zády
 
                            ať jí nevidím do očí
 
                       na její malé nevinné zrady ...
  
               A je JEHO ta její malá milá ruka ...
  
 
               Dívám se denně na ten nemizící důkaz 
  
                 že jsme se s jejím otcem kdysi měli rádi  
  
    
               Tak moc mi připomíná svého tátu ...
 
     
               A nejde s ním přestat kamarádit
 
               
               A nikdy nebude mat -  budou jen stovky patů