- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kolikrát se mi zdá
že už to snad nevydržím
Ale má kůže stále drží
pohromadě moji duši
Člověk nemůže předem tušit
do čeho se zamotá
A tahle ustaraná samota
je horší
než byla ta předtím
ta osaměle osamělá
A kdybych k sobě byla přísná
řeknu
Ty jedna kůže hroší
tady máš
- příliš moc jsi chtěla
Jenže teď vůbec nemá smysl slovo CHTÍT
Tohle je
lásko
tvůj těžký divadelný kus
Tohle je
příteli
tvé tesklivé blues
A jen úplně malou roli hraje můj osamělý cit
Jenže ani komparz nemůže úplně necítit
A nikdo se neptal
zda chceme právě takovéto hraní
Tak moc bych tě teď
lásko
chtěla políbit
kdyby to nebylo tak hloupě marné přání
Tak moc bych ti to chtěla usnadnit
kdyby to nebylo
jak pozdě odpoledne toužit po svítání
Další články autora |