(Usínám nad knížkou do minuty a pak se mi zdají takovéto sny) . . .
Stojím v koutě jakési galerie
Měla jsem ale raději jít do kina
- jsem totiž zjevně jediná
co si tu galerii neužije
Blamáž mi vrtá díry do kostí
Se sobě vlastní hořkostí
dělám pro hosty
pantomimu na téma rdění
Jsem tady jediná nesečtělá
Nikdo jiný tak hloupý tady není
Kolem samí moudří lidi
a já se jen rudě stydím
Sama
Jediná
kdo tady nemá moudrosti
ani zamák
Kolem samí moudří lidé
všichni hrozně sečtělí
Není divu
že mě ani ve snu
mezi sebe nechtěli
Všichni tady mluví o knihách
a já nikdy nic nepřečetla
Literárněvědní společenský krach
Rdím se - prosím zhasněte světla!
Ale letos už skutečně začnu
číst prózu
Jde nakonec podzim
- deště
deka
kozub
a pak ještě
zima
sníh
STŘIH
Jdu od holiče
Stavovala jsem se u Barviče
a
- nebudu zdržovat slovní vatou -
koupila jsem si knížky
Tyto:
Dějiny NATO
a prezident Tito
- ať se dozvím něco z historie
Hospoda u Elišky
- román
na ty mě jinak příliš neužije
Antologie
české a slovenské poezie
Nějaký Nietsche
Dva díly Klíče
k určování nemocí
emocí
Pak něco pro mou neteř
k promoci
tuším Tiché dny v Clichy
- poslední dobou na to slyším
chválu
a pak ještě v chvatu
cvalu
- už jsem měla být v angličtině -
cosi o tradiční medicíně
v Číně
A už nebudu jen hloupě hledět
na moudrost svých známých
I na mě se jako včela na med
nebo jako moucha na klih
přilepí literární osvícení
Postačí změnit
mou zanícenost pro básnění
STŘIH
No jo
ve snu se to plánovalo krásně
Jenže den je den
a já sedím a píši básně
Hlava nadále prázdná a čistá
a má čtenářská budoucnost
přes všechny sny o trapasech
přinejmenším hmlistá
