Z toho, co teď napíši, určitě nekouká žádná pomíjivá chvilka virtuální mediální slávy. Je to určeno pro jediného čtenáře, ale nejdůležitějšího ze všech. Píši své dvanáctileté dceři.
Moje zlatíčko Pepi,
víš, jak říkávám, že žijeme proto, abychom se něčemu naučili. A naučit se něčemu máme proto, abychom to předali svým dětem. My rodiče doufáme, že když vás děti něčemu naučíme, budete to mít v životě alespoň o pidikousíček jednodušší.
Žiji už skoro 40 let, třikrát tolik co Ty, a něco málo už jsem od života odkoukala. Není to moc, ale zdá se mi, že jsem pochopila pár důležitých věcí. Sepsala jsem Ti tedy mých deset rad. Snad si Ti jednou budou hodit.
1. Mámy jsou na to, aby člověk měl někoho, kdo ho má rád, ať už je jakýkoliv, ať dělá cokoliv. (Tátové ať si napíší vlastní článek.)
2. Život je často podrazák a není fér. Nevadí. I tak se jim dá protančit na způsob tanečnice flamenca, hrdě a s láskou.
3. Není pravda, že dokážeš cokoliv, nikdo neumí a nemůže všechno. Je fajn najít to, co umíme, a dělat to s radostí, a neustále trošku trénovat to, co neumíme.
4. V životě získáváme, ale také pořád něco ztrácíme. Je rozumné s tím počítat a nechtít vlastnit, a už vůbec ne napořád – lidi ani věci, ani vlastní děti ne.
5. Nikdy nebudeme s jistotou vědět, existuje-li Bůh. Ale nejlepší způsob života, jaký dosud byl objeven, je chovat se tak, jakoby Bůh byl.
6. Je bezpečnější pro tělo i duši milovat se jen s tím, koho milujeme. Na druhou stranu není žádná katastrofa, když v tom člověk nemá stoprocentní úspěšnost.
7. Nejdůležitější svaly jsou u ženy svaly pánevního dna. Ty také potřebují tělocvik. (Až Ti bude kolem patnácti, zeptej se, vysvětlím Ti to a předvedu.)
8. Nejde sedět před televizí s brambůrkami a být šťastný. Aby se člověku chtělo žít, musí něco vytvářet. Malovat, vymýšlet pohádky, balit vánoční dárky, péct buchty, lepit boty, stavět domy, psát knihy – cokoliv.
9. Je důležité naučit se být sám se sebou, bez jiných lidí, protože před čímkoli a kýmkoli můžeme vzít nohy na ramena, ale před sebou neutečeme.
10. V životě každého člověka jsou chvíle, kdy se mu nechce žít. Ale sáhnout si na život se nesmí. Není třeba hledat důvody pro život, pátrat po jeho smyslu – žít se prostě musí a basta.
Mám Tě ráda a vždycky budu mít,
Máma
