Akáty v zimě

   (Upláceli jsme tehdy osud láskou, pamatuješ?)                  ... ...                                    ...

                Pamatuješ

                               lásko?

                            Tehdy sněžilo

                    a my se milovali

                                jako o život

                    a říkali jsme si

                        že je v pořádku

                            že je to možná na chvíli

               Pamatuješ?

                         Více těly než slovy

                                                 jsme mluvili

                         Říkal jsi

                              Ty mě stejně opustíš

                                                 Hunko stěhovavá     

                                              s tebou se to stává všem   

                          a myslel tím

                                 Zůstaň 

                                  mám pocit

                                                že jsi ta pravá

                                                a láska s tebou voní   

                                                                i v zimě akátem  

                             Já říkala

                                 Ne ne

                                     budeš to ty

                                     kdo opustí

                                     kdo z dálky zamává

                                           můj Vikingu cestovateli

                            a myslela jsem

                                   Zůstaň

                                      milování s tebou je báseň

                                          ve které i v zimě

                                                      rozkvetlý akát ševelí

                 Bylo to loni

                               pamatuješ?

                          Sněžilo

                             a my se milovali

                                    jako o život

                                    a zaříkali jsme čas

                                        a sami sebe

                             A možná právě

                                     pro tu úpornost

                                   něco přežilo

                             Možná proto

                                   že jsme šli tak 

                                                   na doraz      

                                jsme si naklonili

                                                        nebe

                               Možná jen

                                           na o něco delší chvíli

                                                     jsme podplatili

                                                                           čas

                                       ale ta chvíle  

                                           už navždy

                                                           zůstane v nás