Rom a nebo Cikán aneb naše chráněná národní menšina.

Pravidla. Platí pro všechny stejně a nebo má někdo v naší malé zemi určité výhody a nemusí je až tak dodržovat? Zářným příkladem je naše oblíbená národnostní menšina - Romové. Jak to u nich tedy je? Platí i na ně všeobecná pravdila a nebo jsou zde malé vyjímky, které jim ulehčují život?

     Prvním zajímavým příkladem je světový sraz Romů v Londýně v roce 1971, kde se usnesli, že jim ostatní již nebudou říkat Cikáni, ale jejich název bude Romové. A tak se tedy všichni se vší slušností k nim přizpůsobili. Tito kočovníci k nám přišli z Rumunska a usadili se zde. Je tedy logické, že by měli přijmout hodnoty a zákony našeho státu. A jak to vše dopadlo?

    Bez práce nejsou koláče. Jedno z tradičních českých přísloví. Každý chápe jeho význam. Někteří ho zřejmě ale nechápou. Zde se to netýká jen naší menšiny, ale i některých sociálních jedinců, kde chytře využívají pomoc státu a pomoc nás ostatních. Sedí doma, nic nedělají, obtěžují okolí, rodí děti a stát a my všichni jim tento luxus hradíme. Zajímavé. Vyplatí se vlastně pracovat? No jak komu.

     Tak dlouho chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Tedy z toho rčení mohu usuzovat, že dělám tolik problémů a tak si zahrávám, až na to jednou doplatím. Někdo dělá problémy již několik let. Neumí se přizpůsobit. Neumí a nechce si najít práci. Zneužívá dávky. A jakmile je na tyto věci upozorníme, jedná se samozřejmě o diskriminaci, jelikož se snažíme příliš málo na to, aby se stali součástí společnosti. Tedy i toto pořekadlo se zde minulo smyslem.

     Nesuď dne před večerm. Poslední, které zde uvádím. Já nerad soudím lidi, jen dle vyprávění nebo prvního dojmu. Ale pokud zde již někdo tolik let žije a stále jsou s ním ty samé problémy. Pokud zde někdo porušuje zákon, ale tresty jsou pro něj mírnější, než pro ostatní. Pokud zde někdo očividně zneužívá celý stát a využívá chyby v jeho systému a my občané na to doplácíme. Pak mě to mrzí, ale zde soudit budu.

     Já když přijedu někam na dovolenou, co nejdříve se snažím pochopit pravidla a zvyklosti dané země a přizpůsobit se jim. Je to slušnost. A to tam jsem jen několik dní. Někdo zde dokáže být na "dovolené" i několik desítek let a stejně to nechápe.