Důchod. Pojem, co naše děti budou znát jen z učebnice dějepisu.

Víte, jaký bude problém s důchodci v budoucnosti? Žádný. Lidé si nebudou muset spořit na důchod, vláda nebude muset ve státním rozpočtu hledat finance pro tuto skupinu lidí. Zní to dobře. Ale je to pouze slovíčkaření. Zmizí totiž slovo důchodce a nahradí ho starý pracující člověk.

Věk odchodu do penze se stále posouvá. Má ovšem stoupající tendenci. Tedy v současnosti je věk pro odchod na zasloužený odpočinek 67. Ale to je přítomnost. Vzhledem k finanční situaci států a nedostatku peněz si můžeme lehce vyvodit jednu předpověď a to tu, že bude potřeba posouvat hranici důchodu dál a dál. Díky tomu bude přítok peněz větší a větší. Jak by mohla vypadat naše budoucnost a hlavně budoucnost našich potomků?

Rok 2030:

Je mi 46. Pracuji v jedné firmě jako školitel. Dnes vláda schválila posunutí věkové hranice pro odchod do penze na 76 let. Průměrná délka života muže je v této době 80 let. 4 roky penze za 58 let práce? Dobře, co nadělám.

Rok 2045:

Je mi 61. Stále pracuji pro tu samou společnost. Dnes vláda schválila jako ideální věk pro penzi 83 let. Průměrná délka života muže stoupla na 81 let. Ať počítám, jak počítám, budu naší zemi dlužit 2 roky práce. I na to se myslí, napracují to moji potomci.

Rok 2060:

Je mi 76 let. Pracuji. Je jedno kde, je jedno jak, důležité je, že ze mzdy odvádím peníze. Vláda schválila nový zákon – pracuj, dokud nezemřeš. Přichází za mnou můj desetiletý vnuk a ptá se mě: „Dědečku, máme do hodiny dějepisu donést referát na téma Penze a důchod v historii ČR. Jaké to bylo?“. „Na to už si nikdo nepamatuje Tomášku, poslední opravdový důchodce zemřel v roce 2052.“

No nic, jdu pracovat, ať nám ta naše zemička nezkrachuje.