Bývala dobrou úřednicí. Svou práci vykonávala poctivě a pracovitě. Šetřila, kde mohla. Ale spáchala ten nejhorší zločin. Nechtěla jen tak přihlížet rozhazování peněz z kapes daňových poplatníků. A tak se ozvala. Výsledek - vyhozena pro nadbytečnost.
Chtěl jsem tento odstavec začít větou - Zní to neuvěřitelně. Ale problém je v tom, že to tak vlastně ani není. Po tom, co se dozvíte, že vládní úředníci dřou jako koně a tak si z našich peněz zaslouží stotisícové odměny, tak už vás pak ani nepřekvapí to, že někoho vyhodí pro to, že chtěl ušetřit spousty peněz. Tento příběh je jen dalším důkazem, že stále volíme na důležitá místa ty nesprávné lidi. A jak to vlastně tedy je s touto poctivou úřednicí?
Paní Svobodová pracovala pro ostravský Dům kultury Poklad. 11 let ji vždy hodnotili jako výkonnou a pracovitou. Zastupovala tam dokonce hned tři zaměstnání. V roce 2008 převzalo doslova nadvládu nad tímto domem město. A ač to jedenáct let šlo se skromným zařízením a vše bylo v pořádku, tak nyní se musely luxusně vybavit kanceláře a koupit dva služební vozy. Zdá se vám to jako plýtvání, když předtím šlo vše i bez těchto drahých pomůcek? Pak máte stejný názor jako paní Svobodová a být na jejím místě, tak nyní se soudíte a hledáte zaměstnání. Celý spor vznikl tak, že jedna malá úřednice pokárala svého nadřízeného za to, že vyhazoval peníze daňových poplatníků z okna. A důvod výpovědi? Tedy ten "oficiální"? Nadbytečnost.
Ano, tato paní, která tam zastupovala tři profesní role, byla tam 11 let a vždy měla výtečná hodnocení, byla nyní nadbytečná. Jaká shoda náhod. A ještě větší překvapení bylo to, že její místo bylo zrušeno pro nadbytečnost, ovšem do pár dní vyšel inzerát, který lákal nové uchazeče o práci na její místo. Zvláštní.
A tak se obrátila na soud a ten jí dal za pravdu. Nepíšu zde slovíčka typu "samozřejmě", protože toto soudní rozhodnutí mě mile překvapilo. Říkáte si - výborně? Ale no tak. Jsme u nás. v naší zemi, která jenom skvétá. A tak se milá paní stala obětí vlastní poctivosti. Ono když vás vyhodí pro nadbytečnost, tak máte nárok na státní podporu. Ale pokud soud rozhodne, že to nebylo z tohoto důvodu a bývalý zaměstnavatel vám má vyplatit ušlou mzdu, tak pak na státní podporu nárok nemáte. A tak co udělá stát, když se dozví, že někomu dal něco navíc, na co nakonec neměl nárok? Chce to po něm zpět!
A tak jedna úřednice, co chtěla být poctivá a nechtěla utrácet naše peníze, skončila tak, že musí vrátit veškerou státní podporu a musí stále čekat na to, až bývalý zaměstnavatel jí vrátí její peníze. Znáte to - Pro dobrotu, na žebrotu.
Má cenu v tomto státě být poctivý?
