Jelita národa

Pomalu ale jistě nám odeznívá kauza plzeňských práv. Novináři již vyždímali z této kauzy prakticky všechen potenciál, čtenáře samotné již nezaujmou ani peprné novinky ze zákulisí studia Řápkové s Bendou dohromady, nemluvě o serióznějších a nebulvárních rozborech dané situace. Kauzu překrývá kauza jiná, jak už bývá zvykem. Někteří zapomínají, zbylým zůstává nepříjemná pachuť z vleklého vyšetřování, které spravedlivou odplatu zatím neslibuje. Nikdo neodstupuje ani se neomlouvá, jen chaoticky vysvětluje jedním dechem a druhým dodává nepodložená obvinění. Hranice, co si můžou někteří dovolit, se nám opět posouvá. Do voleb se na to zapomene... nebo, možná, se to v rámci předvolebního házení špíny opět zrecykluje. Nechme emocí a sympatí/antipatí nad jednotlivými figurkami, shnilá je totiž celá partie a důležité je její prošetření - toho obludného systému protislužeb, který rostl a rostl až prorostl prakticky celým systémem. V situaci, kdy by měla etika a morálka aktéry této kauzy fackovat a nutit k sebereflexi, se neděje nic a poslední šancí na spravedlivé řízení má v rukou Akreditační komise a nově zvolený děkan právnické fakulty. My už můžeme jenom čekat a doufat (pokud nás to ještě zajímá). Nebo snad ne?

Ačkoliv se tato kauza nejeví zas až tak skandálně jako například kauzy Morava, Toskánsko, Grippeny a jim podobné, její závažnost daleko přesahuje tyto kauzy a také je, ať už přímo či nepřímo, zdrojem těchto kauz.

Nepřímo tím, že člověk, který dosáhl studijních úspěchů takovýmto způsobem, má již do značné míry pokřivenou morálku a v podstatě je jeho studium standardem jeho dalšího chování a rozhodování - méně či více zneužít své pozice, zfalšovat dokumenty či neúplné dokumenty vydávat za odborné a směrodatné.

Do sfér celého systému se dostávají lidé, kteří, nejenže řádně nevystudovali a velmi pravděpodobně jim chybí potřebná odbornost a zkušenost, navíc jsou zavázáni lidem, kteří jim poskytli určitou službu, v tomto případě ulehčené studium. Fungování protislužeb převrací naruby systém, který by měl stát na odbornících dodržujících stanovená pravidla - právní či etická. Takto rozptýlení expresní odborníci jsou korozí základů státu. Nepochybuji o tom, že při větší krizi by se takto zrezivělé základy zbortily díky nekompetentnosti dosazených odborníků či z důvodu, že tito lidé by se již instinktivně do poslední chvíle snažili situaci využít pro svůj prospěch či prospěch svých "přátel v podnikání".

Tito lidé nejsou žádnými vášnivými sběrateli titulů - jde o reprezentanty elity národa, která vede tento stát:policisté, státní zástupci, právníci, universitní učitelé, podnikatelé či politici. Tituly sbírají pro svou společenskou prestiž a také pro získání alibi k jejich různým aktivitám (podnikání, účinkování ve všemožných dozorčích radách a výborech). Někteří mají aspoň trochu taktu (či spíš rozumu) a schovávají se mimo dosah pozornosti médií a veřejnosti. Bohužel jsou i tací, kteří se nám ještě dávají na odiv jako bojovníci za právní spravedlnost a tímto výsměchem tomu všemu dávají korunu.

V tomto směru vede vyšetřování Akreditační komise a na fakultě "uklízí" nově zvolený děkan Jiří Pospíšil. Výsledky šetření těžko předjímat, pro mnohé kýžené odvolávání či jiné postihy veřejně činných pracovníků ale nepříjdou. Nikdo tyto lidi ani nemůže nutit předkládat indexy či diplomové práce, natož je odvolávat.

Pro nás všechny je situace v tomto bodě relativně snadná. Sice je těžké pro laickou veřejnost rozeznat, zda-li se za titulem skrývá opravdový odborník či Kindlův student, obdiv a respekt k malým doktorátům, který si s sebou neseme již několik desetiletí, je ale potřeba přehodnotit. Malé doktoráty - PhDr., JUDr., RNDr., PharmDr., ThDr.  jsou tituly specifické pro Českou republiku, v mnoha ohledech jsou naprosto zbytečné, jen se prostě dobře vyjímají před jménem. Lidé na to stále slyší a proto především pro politiky je získání takového titulu velmi lákavou možností, která jim dává vyšší pravděpodobnost výběru právě jejich jména na volební kandidátce.

Pronikání nekompetentních lidí do systému je samo o sobě velkým problémem, tím ale kauza plzeňských práv bohužel nekončí. Jak již bylo řečeno, tato kauza je zdrojem jiných kauz i přímo.

Bývalý proděkan Milan Kindl(dříve byl děkanem v letech 1999-2005) vytvořil nebezpečný korupční propletenec, který se stal nástrojem pro ovlivňování všemožných zakázek a řízení. Nejsem přesvědčen, že by momentální stav byl chtěným a plánovaným produktem geniálního zlosyna. Spíše to vypadá, že při absenci účinných nástrojů na potírání korupce tohoto druhu se Kindlův systém protislužeb velmi živě rozvíjel.

Onen propletenec spočívá hlavně v propojení "Kindlovy" právnické fakulty, jeho soukromé advokátní kanceláře a institucí Ústav státu a práva, na kterou se často obracejí ministerstva pro získání právnických posudků. V neposlední řadě systém doplňuje pochybné udělování titulů. Cílem tohoto systému je zejména generování právnických posudků, které jsou často brány jako základ pro rozhodnutí, v nichž je určitým způsobem zainteresovaný stát. Uveďme si pár příkladů, kde jde buď o nevídanou shodu náhod nebo o nebezpečnou korupci.

Roku 2008 si ministerstvo financí vyžádalo u Ústavu státu a práva právnický posudek na "zakázku století" na odstranění starých ekologických zátěží (ve hře je 100 mld. Kč, prostředí je silně korupční, vítěz bere vše). Vypracování padlo na Milana Kindla. Jím napsaný posudek nahrává společnosti Environmental Services, jejíž šéf taktéž roku 2008 získal doktorát na právnické fakultě v Plzni (zkoušející byl pouze Jaroslav Zachariáš, Kindlův kolega a přítel).

V kauze katarského prince to byl opět Milan Kindl, který napsal právní posudek, jenž byl hlavním argumentem pro zastavení trestního stíhání tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce. Posudek ospravedlňoval konání ministra navzdory obecnému přesvědčení, že jeho postup byl protizákonný.

Jméno Milana Kindla figuruje i ve známé kauze Diag Human. S touto firmou prohrál stát letitý spor a má zaplatit firmě Diag Human 8,8 miliard za zmařené podnikání. V právě probíhajícím odvolacím řízení má být stanovena konečná částka odškodnění. Za stát byl do tohoto řízení nominován všudypřítomný Milan Kindl, navíc si ministerstvo zdravotnictví prosadilo jako rozhodce sporu stále ještě studenta plzeňských práv (též městského zastupitele), ačkoliv většinou tuto funkci zastává nezávislý uznávaný odborník.

Jako poslední uveďme příklad sporu státu s německým investorem, který měl zájem vybudovat golfové hřiště u Karlových Varů. Investor je přesvědčen, že tento záměr zhatil Kindl a jeho právní společníci. Ti ho zmanipulovaným konkurzem připravili o hřiště a čtvrtmiliardovou investici. Tato kauza pravděpodobně skončí další arbitráží. Již dříve dostala případ k řešení protikorupční policie, která jej ale prakticky vůbec neřešila a obviněné ani nevyslechla. Tou dobou byl náměstkem šéfa protikorupční policie muž, který získal za podezřelých okolností doktorát na právnické fakultě v Plzni. Samozřejmě, vše může být jen neuvěřitelná souhra náhod.

Není jasné v kolika kauzách figurují podobné náhody. Vyšetřování poměrů na fakultě vede Akreditační komise, avšak vše mimo universitu již nemůže nijak ovlivnit. Důkladné prošetření kauz policií neiniciují žádné státní instituce, velký zájem tato kauza nevzbuzuje ani u vrcholových politiků. Pravděpodobně se domnívají, že jde o druhotný problém - tedy doufám, že se takto domnívají, jinak by to znamenalo, že svým vlažným přístupem umožňují nepříjemnou kauzu zamést pod koberec. Z kauzy plzeňských práv srší všemi směry podezření z korupce, přesto je přijímání protikorupčních zákonů a zpřísňování zavedených pravidel stále značně těžkopádné a pomalé a i proto se propadáme v mezinárodním žebříčku míry korupce.

To je chvíle, kdy se musí ozvat voliči. Volby se blíží a boj s korupcí většina stran i přes probíhající korupční aféry prezentuje pouze prázdnými frázemi. Každý z nás by měl hledat stranu, která nabízí konkrétní řešení, či tlačit na "svou" stranu, aby alespoň formulovala konkrétní řešení. Je to i naše odpovědnost. Pokud nechceme, aby se nám korupcí prohnilý systém jednoho dne zbortil jako domeček z karet, měli bychom po stranách, které povedou tuto zemi, požadovat zvýšený zájem na boj s korupcí. Abychom zabránili výskytu dalších Kindlů a jimi vytvořené elity národa.