Provází Vás každým dnem. Ráno, když otevřete oči i večer, když uléháte ke spánku. Jsou to volby, nebo chcete-li rozhodnutí. Je spousta věcí, které je třeba rozhodnout. Někdy je však těžké rozeznat, která volba je ta správná. Návod neexistuje.
Rozhodujeme se ráno, sotva otevřeme oči. Snídat, nebo pro dnešek snídani vynechat? A když už se rozhodneme pro první variantu, tak opět řešíme otázku: kávu, nebo raději čaj? A když kávu, tak s mlékem nebo je černou? Tyhle a spoustu dalších rozhodnutí, řešíme každým dnem. Jsou to nepodstatné volby. Ty, které nijak neovlivní naši budoucnost. Horší je to s těmi druhými a zásadními rozhodnutími. Takovými, kdy Ano znamená závazek a NE zase odmítnutí podané ruky. Jsem optimista, a proto častěji říkám ANo, než ne. Když se dívám na nalitou skleničku vína, je pro moje oči vždy poloplná a ne poloprázdná. Tedy pokud opravdu není prázdná jak sklenička, tak i láhev. Někdy říkám ANo, i když si nejsem tak úplně jistá, jestli je ona volba správná. To se ukáže teprve časem. Možná budu za onu volbu vděčná a možná ji budu litovat. Rozhodnutí nejsou snadná. Někdy se snažíme jejich tíhu rozdělit mezi své přátele a doufáme přitom, že tím ulehčíme sami sobě. Není to pravda. I když se nám jednu chvíli zdá, že to pomáhá, nakonec ono rozhodnutí, nebo-li otázka volby, je jen na nás. Například když někoho potkáte, nikdo z oněch lidí nemá na čele napsáno, že je ten pravý. Je jen na nás, jestli mu dáme šanci ukázat, jaký opravdu je. Nebo když jdete studovat a máte chuť všechno zabalit, protože Vám všichni okolo připadají chytřejší a nadanější než jste Vy. A Vám jen letí hlavou otázka "Co tu vlastně dělám? Jak mě vůbec mohlo napadnout jít studovat zrovna sem?" Čas všechno ukáže. Zjistíte, že někteří se zdáli být lepší jen proto, že měli přístup k informacím, nebo prostě jen měli štěstí na dobré otázky. Všechno je otázka volby. Zůstat, nebo odejít? Bojovat, nebo sklopit hlavu a přijmout porážku? Rozhodnutí leží jen ve Vašich rukou a jen na Vás, jestli ANo, nebo raději NE. Takže jak se rozhodnete dnes?
