Večer s malou paní

Když píšu básničky, snažím se do nich vložit příběh nebo alespoň děj. Tady je básnička o tom, jak jeden muž kráčel se svou paní městem, když v tom se spustil déšť.

S malou paní městem kráčel, když je letní deštík smáčel, v mokrých šatech, rozesmátí, v objetí se domů vrátí. Zahřejí se sklenkou vinnou, červenou a žádnou jinou, tou, co jí rty ochutí, když tu sedí bez hnutí. Se kapkou vína na rtu rudém, a otázkou, zda už půjdem, uložit se ke spánku, do peřin vůně heřmánku. Pak zbývá už jen políbení, dobrou noc a krásné snění.