Spolu i bez sebe

Další pokus o poezii, doufám, že se zalíbí i Tobě čtenáři......................pokud ne, příště se budu snažit víc :o))

S malou paní v nočním tichu, kráčel kdysi jeden pán, bez ptaní a bez ostychu, nečekej jen půjdem dál. Kráčeli tak v tichu noci, když přepadl je zvláštní pocit, zahalený v hábit tmavý, nečekaný, přesto dravý. Náhle oba zastavili, nečekaně políbili, rty, co touží tolik brát, naoplátku všechno dát. Když pak s vinnou sklenkou sedí, do očí si přitom hledí, bez ohledu na dny příští, ty, které sny rády tříští. Jim však zbyde hezký sen, co na dotek byl blízko jen, a oni ho uchopili, budoucnost si neslíbili. Zůstane zas on a ona, mezi nimi snová clona, která kouzlí úsměv v tváři, a navzdory kalendáři, Sní si spolu nový sen, co nezůstane vyslyšen, Oni dva to dobře vědí, když do očí si spolu hledí.

Autor: Martina Pinkasová | neděle 4.11.2012 22:35 | karma článku: 7,70 | přečteno: 692x
  • Další články autora

Martina Pinkasová

Mám doma živý budíček

24.3.2021 v 17:53 | Karma: 12,18

Martina Pinkasová

Ranní vstávání

30.4.2019 v 13:28 | Karma: 10,79

Martina Pinkasová

Kulička šedivých chlupů

30.4.2019 v 12:23 | Karma: 13,44

Martina Pinkasová

Fenomén single

3.3.2017 v 14:54 | Karma: 16,29

Martina Pinkasová

Děti bez hranic

16.2.2017 v 12:42 | Karma: 21,54