Propijeme se ke střízlivosti?

Tenhle plurál sluší spíše politikům. Soudě podle obrazu parlamentů je v nich méně abstinentů než v průměru populace. 

Političtí hasiči vyrazili, trošku pozdě, hoří už pár let. Záchranný pás částečné prohibice je propichován ze všech stran. Lidé se bouří kvůli omezením, výrobci hrozí žalobou kvůli poškozenému byznysu, státní kasa počítá ztráty, média vytahují historky z chicagského podsvětí z dvacátých let a o gorbačovském „potlačení“ alkoholismu v bývalém SSSR. A považte, dokonce se o nás v zahraničí a na internetu píše a lidé to čtou J

Co chybí zcela, není chvályhodná policejní snaha odhalit a uzavřít zdroje, ale jakýkoli cíl. Chtějí-li politici něčeho dosáhnout, je třeba říci čeho. Je to omezení spotřeby alkoholu? Nebo snad vyšší výběr daní? Nebo rezignovat a nechat to být? Ta poslední varianta je zdánlivě nejhorší, ale kolik lidí zemřelo během toho „metylakoholového týdne“ v dopravních nehodách, kolik na infarkty a rakovinu? Vyhlásíme omezení prodeje aut, zákaz prodeje bůčku a uzenin?

Celý problém je v tom, že politici by se rádi chovali jako chytrá horákyně, ani nahá, ani oblečená, ani bosá ani obutá, ani nejede ani nejde. Jen ta chytrost jaksi chybí. Kdyby se porovnal výběr všech daní z alkoholu a ještě se přidalo, zcela jistě by to nevyrovnalo náklady na léčbu nemocí akcelerovaných alkoholem, škody na majetku, rozvrácené rodiny a vztahy, děti v dětských domovech a na ulici.

Ani já nejsem chytrá horákyně, ale nejnadějnější je možná skandinávská cesta – drahý alkohol, výrazné omezení dostupnosti, tvrdé policejní razie proti nelegálním výrobcům a distributorům. Bolestivé tresty hospodským kupujícím nelegální alkohol, soudní postih, ne pokuty pro ty, co nalévají mladistvým. Žádné pití ve veřejných prostorách, s výjimkou těch, k tomu určených. Zákaz prodeje alkoholu přistiženým a potrestaným opilcům figurujícím v oficiálním seznamu a možnost je požádat o identifikaci v prodejnách stejně jako mladistvé. Co třeba zákaz pití alkoholu v parlamentu a parlamentních prostorách (zatím jsou tam nejlevnější hospody v Praze) J Tvrdé postihy zaměstnanců pijících v pracovní době, všech, nejen řidičů nebo policistů.

Pít dál bude většina z nás, ani já nejsem abstinent, ale nemusíme být zrovna v čele pelotonu. Propadáme se v žebřících korupce, vzdělanosti, co takhle podobný pohyb ve spotřebě alkoholu jako ten CÍL. Pokud budeme tento cíl akceptovat, odstartování příslušných procesů není „rocket science“. Byznys s alkoholem dostane trošku na frak, ale není to určitě nic, co by určovalo o ohrožovalo naši konkurenceschopnost.