Poručíme větru, dešti a inflaci.

Staré české moudro říká, že při zabíjačce se pozná, kolik mělo prase příbuzných. V politice to platí, ani zabíjačka být nemusí.    

Inflace nám v lednu klesla pod tři procenta. Než se podíváme, kdo to jsou MY, kteří to dokázali, vypořádejme se s jednou představou. Je-li dnešní inflace 3 procenta, neznamená to, že když něco před třemi lety stálo sto bude to teď stát sto tři.

Uvádím pár čísel jako srovnání nárůstu průměrných cen mezi rokem 2021 a dneškem:

Pivo 44,4 Kč – 57,8 Kč 30 %

Noc v hotelu 2740 Kč – 3435 Kč 25%

Smažák 128,50 Kč – 164,70 Kč 28%

Guláš 134,30 Kč – 189,40 Kč 41%

Kuře 1 kg 59,82 Kč – 72,79Kč 22%

Těstoviny 1kg 50,29 Kč – 72,91 Kč 45%

Konzumní brambory 1 Kg 10,61 Kč – 21,02 Kč 98%

Elektřina 1MWh 4700 Kč – 8300 Kč 77%

Teplo 1 GJ 785 Kč – 1220 Kč 55%

A také pár dobrých zpráv (alespoň dočasně)

Nafta 35,79 Kč – 36,11 Kč 1%

Natural 95 37,03 Kč – 35,69 Kč -3%

Podtrženo shrnuto, to, co jste si v roce 2021 koupili za stovku, dnes bude stát skoro o 30% víc. S tříprocentní inflací a předpokládaným ročním nárůstem reálných mezd cca o 6 %, mně vychází, že by se bývalá kupní síla obnovila za deset let.

A teď, kdo se k té slávě konečně nízké inflace hlásí. Pominu teď rozsáhlou diskusi, kdo za jednu z nejvyšších inflací ve srovnání se zbytkem Evropy může. Premiér a vláda nám všem v konsolidačním balíčku zdražila zvýšením daní téměř všechno. Nejvíce to odnesly energie, kde tzv. zrušení dotace obnovitelných zdrojů (jde jen o přesun, kdo to zaplatí) a zvýšení distribučních poplatků dopadlo na domácnosti a firmy. Dnes platíte často cca 30% za poplatky a zbytek za silovou elektřinu. To jistě oslabilo poptávku a koupěschopnost domácností, ale zároveň hodilo vidle do růstu ekonomiky.

Česká národní banka se teď občas hlásí k jestřábům snižujícím úrokové sazby opatrně. Je třeba připomenout, že za bývalého guvernéra p. Rusnoka ČNB v boji proti narůstající inflaci rasantně úrokové sazby zvyšovala a tuto tendenci nová rada ČNB pod vedením p. Michla zastavila. Tím jednoznačně přispěla ke zpoždění poklesu inflace. Podotýkám, že současné byť rozumné a nutné snižování úrokových sazeb vede k oslabení koruny a tím opět k inflačnímu tlaku.

Skutečností zůstává, že pokles inflace je globální jev a konečně se začal projevovat i u nás. Pokusy vytřískat z toho politický kapitál připomínají to shora uvedené moudro o zabíjačce.