Znění otázek kandidátům 2. kola voleb do Senátu

Uvádím zde text otázek, který jsem poslal v pondělí 13. října 2014 večer všem kandidátům 2.kola, přímo na jejich veřejně přístupné e-maily (pokud jsem je našel) a pak i prostřednictvím jejich stranických centrál. Nezávislý kandidát mezi nimi nebyl žádný. Text byl podobný, jako jsem poslal minulý týden všem kandidátům 1. kola, ale některé otázky jsem přidal, některé trochu lépe formuloval. 

Proč jsem to udělal? Už jsem nemohl poslouchat, jak se kandidáti v kampani věnují otázkám, které vůbec nejsou v pravomoci Senátu, v lepším případě sice jsou, ale může v nich být Senát přehlasován Sněmovnou, zejména při dnešní pohodlné vládní většině. Dosud vždy si Sněmovna nebo vláda proti Senátu prosadily vše, co chtěly. Svoje nádherné úmysly, kterými většina z nich ohlupuje voliče, nebudou moci naplnit. Proto jsem se ptal na to, v čem Senát být přehlasován nemůže - vybral jsem ústavní zákony o referendu (celostátním i místním - což je nyní tak aktuální u referend o hazardu) a oblast mezinárodních smluv (a věcí souvisejících), v níž také nemůže být Senát přehlasován, a současná krize na Ukrajině na toto upřela pozornost. Odpovědi samozřejmě na svém blogu zveřejním a okomentuji, pokud mi to kandidáti dovolí.

Okruh A) Ukrajina, Krym, protiruské sankce a srovnání s Kosovem a severním Kyprem

A1) OTÁZKA: Budete po svém případném zvolení hlasovat v Senátu pro nebo proti ratifikaci Asociační dohody EU s Ukrajinou? (Poznámka: čeští europoslanci v Evropském parlamentu již hlasovali o stejném znění této dohody, ve kterém bude předloženo Senátu, takže většina z Vás se může s nějakým europoslancem "svojí" frakce poradit, i když u té frakce, která hlasovala nejednotně, nepomůže možná ani tohle.)

ODPOVĚĎ:

Úvod k dalším otázkám: česká politická scéna se v pohledu na aktuální Ukrajinu diametrálně liší. Jedni opakují stále, že RF neslýchaně porušila mezinárodní právo a ukradla Ukrajině její území, druzí tvrdí, že Krym se vrátil k Rusku právem. Budu se ptát jinak:

A2) OTÁZKA: Porušila Ruská federace Budapešťské memorandum ?

ODPOVĚĎ: 

A3) OTÁZKA: Pokud ano, udělala to Ruská federace jako první, nebo až poté, co jej porušily USA ?

ODPOVĚĎ: 

A4) OTÁZKA: Považujete za takové porušení přiznání V. Nulandové, že USA investovaly na Ukrajině 5 miliard dolarů "na podporu demokracie" ?

ODPOVĚĎ:

A5) Úvod: Podle české wiki: "Memorandum - V anglosaském prostředí se jako memorandum často označují i předběžné a nezávazné dohody, záměry do budoucnosti a podobně.

V diplomacii se užívá pro významná, i když právně nezávazná společná stanoviska státních představitelů, stručná shrnutí výsledků jednání, která pak slouží jako podklad k dalšímu jednání."

A5a) OTÁZKA: Je Budapešťské memorandum mezinárodně-právně závazné?

ODPOVĚĎ:

A5b) OTÁZKA: Pokud považujete memoranda za právně závazná: bylo jako každá platná závazná mezinárodní smlouva ratifikováno parlamentem Ruska/Státní dumou?

ODPOVĚĎ:

A5c) OTÁZKA: Je podepsaná, ale neratifikovaná mezinárodní smlouva mezinárodně-právně závazná?

ODPOVĚĎ:

Poznámka: nadále je někdy použitý zjednodušující, ale praktický výraz Srbsko, i když by mělo být formálně správně použito výrazu "Svazová republika Jugoslávie"

A6) OTÁZKA: Který článek Charty OSN porušila Ruská federace na Ukrajině/Krymu, aniž by jej předtím USA předtím neporušily v Srbsku/Kosovu?

ODPOVĚĎ:

7) Helsinský protokol - (ne)stejný metr při odtržení území, změně hranic, použití síly, hrozby silou:

Úvod:

Helsinský protokol (Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z r. 1975) Rusko na Ukrajině nesporně porušilo v kauze Krymu. Fakticky, byť nikoliv formálně, i v Novorusku. Podle mě ale naprosto stejně formálně a fakticky mnohem hůře, s neporovnatelně větším počtem obětí na životech i majetku, porušily Helsinský protokol i USA/NATO na území Srbska v kauze Kosova, a to jako první, dávno před ruským porušením. Helsinský protokol neumožňuje změnu hranic bez souhlasu všech dotčených států. Ukrajina sice zajisté nedala souhlas k odtržení Krymu. Ale:

A7a) OTÁZKA: Dalo Srbsko souhlas k odtržení a osamostatnění Kosova?

ODPOVĚĎ:

A7b) OTÁZKA: Pokud Srbsko souhlas nedalo, tak porušil Helsinský pakt každý signatář Helsinek, který uznal nezávislé Kosovo čili porušení neporušitelných hranic Srbska, a to dávno před Ruskem? 

ODPOVĚĎ:

A7c) OTÁZKA: Kosovo svým referendem a odtržením od Srbska porušilo Helsinský pakt, nebo nikoliv?

ODPOVĚĎ:

A7d) OTÁZKA: Pokud ano - proč nebyly vyhlášeny sankce proti Kosovu jako státu, který neslýchaně a jako první v poválečné Evropě ukradl území cizího státu - Srbsku?

ODPOVĚĎ:

A7e) OTÁZKA: Svým útokem proti Srbsku porušily nebo neporušily USA/NATO tyto pasáže Helsinského protokolu: "zdržení se použití síly", "pokojné urovnávání sporů", "nevměšování do vnitřních záležitostí" ?

ODPOVĚĎ: 

Úvod - citát z idnes.cz: "(1998) Severoatlantická aliance zároveň Bělehradu pohrozila použitím síly v případě eskalace konfliktu."
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pred-deseti-lety-rozhodlo-nato-o-bombardovani-jugoslavie-pzw-/zahranicni.aspx?c=A090323_104530_zahranicni_stf

A7f) OTÁZKA: Touto pohrůžkou Srbsku porušilo nebo neporušily USA/NATO tuto pasáž Helsinského protokolu: "zdržení se hrozby silou" již v roce 1998?

ODPOVĚĎ:

A7g) OTÁZKA: Hrozilo tehdy v r. 1998 NATO použitím vojenské síly vůči UCK, pokud by konflikt eskalovalo UCK?

ODPOVĚĎ:

Úvod: USA a NATO sice tehdy odůvodňovaly svůj ozbrojený zásah proti Srbsku porušováním lidských práv Srbskem vůči kosovským Albáncům a lidská práva v Helsinském protokolu sice jsou uvedena, ale jsou na stejné úrovni jako nevměšování do vnitřních záležitostí a nepoužití síly. V pořadí jsou dokonce až za nimi. V žádném případě jim nejsou nadřazena.

A8) OTÁZKA: Kde je uvedeno v Helsinském protokolu porušování lidských práv jako casus belli k zahájení spravedlivé války/k použití vojenské síly proti signatářskému státu a ke změně hranic?

ODPOVĚĎ:

A9) ŽÁDOST O POROVNÁNÍ: Srovnejte prosím míru násilí a lidských obětí i materiálních škod a porušování majetkových práv při odtržení Kosova od Srbska (včetně neoddělitelných událostí 1996 - 2008 i včetně bombardování Srbska 1999) s odtržením Krymu od Ukrajiny (včetně historie počínaje rokem 1954 i včetně všeho, způsobeného vojáky Ruské federace 2014).

ODPOVĚĎ:

Úvod: Porušování lidských práv prý více Miloševičovým režimem než UCK (ponechám stranou, že ještě v r. 1998 označil velvyslanec USA Robert Gebard  UCK jako "nepochybně teroristickou organizaci")je ve světle nových faktů, např. o prodeji zaživa odejímaných orgánů zajatých Srbů (prokázáno, pouze nebyli odsouzeni viníci), o desinterpretaci masakru v Račaku, o vraždění albánských frakcí mezí sebou, o zavražděných svědcích v mezinárodních trestně právních procesech proti kosovským albánským politikům včetně prezidenta a premiérů, pro mě naprosto nepřesvědčivé a podobá se až příliš nenalezeným zbraním hromadného ničení Saddáma Husajna. Nehledě na stoletou historii porušování lidských práv více kosovskými Albánci, než Srby, zejména 1941-44 s 10 000 zavražděných Srbů, ale i jindy, např. v letech těsně předcházejících krizi z r. 1998: v letech 1996-1998 bylo porušování lidských práv jasně více na albánské straně, o čemž svědčí mj. i výše uvedený výrok velvyslance Gebarda.

Ale i kdyby: po pádu Miloševičova režimu, nic nebránilo vrátit Kosovo s autonomií pod Srbsko, když po pádu Miloševičova režimu docházelo v Kosovu pod správou OSN a NATO  k řádově násobně většímu porušování lidských práv Srbů a všech nealbánců, než k porušování lidských práv Albánců i jiných nesrbů v demokratickém Srbsku.  

Bilance vývoje po zásahu NATO v r. 1999 je otřesná. Albánci dlouho po r. 1999 prováděli záškodnické akce na území Srbska, aniž tomu OSN a NATO zabránily. Lidská práva Albánců v Kosovu masově porušuje vládnoucí albánská mafie, převlečená do demokratických maskáčů  nelítostně si konkurujících politických stran. Lidská práva Srbů a nealbánců už porušována nejsou, pravda, ale jen proto, že Srbové a nealbánci buď z Kosova již raději pod nátlakem "dobrovolně" odešli, byli již vyhnáni, byli již zavražděni nebo přežívají jen tam, kde dostali masivní ozbrojenou ochranu NATO/OSN. Jakmile by NATO z  Kosova odešlo, byl by se zbytky Srbů okamžitě konec. Svoji politickou kulturu vyváží albánská mafie do Makedonie a západní Evropy, ostatně i k nám, byť ne příliš viditelně. NATO a OSN všemu jen bezmocně přihlíží a bojí se albánských mafiánů. Miloševiče se nebáli. Byl to sice autokrat a nacionalista, ale nebyl to mafián.

A10a) OTÁZKA: Proč tehdy USA/NATO nebombardovaly v Kosovu svoje vlastní jednotky i civilisty OSN  (stejně jako předtím vojáky i civilisty v Srbsku kvůli lidským právům Albánců v Kosovu) poté, co nebyli schopni zajistit dodržování lidských práv Srbů a nealbánců Albánci?

ODPOVĚĎ:

A10b) OTÁZKA:

Jak mohlo být po Miloševičovi požadováno dodržování lidských práv Albánců v této komplikované balkánské oblasti, když lidská práva Srbů a všech nealbánců nebyly schopny po r. 1999 uchránit v Kosovu ani OSN a NATO? 

ODPOVĚĎ:

Úvod: dnes má Srbsko jako demokratický stát status kandidáta na členství v Evropské unii, kdežto Kosovo postrádá základní atributy samostatného státu, má 50% nezaměstnanost a bez masivního penězovodu od daňových poplatníků EU (jichž se ale nikdo v r.1999 neptal), není schopné existence a bez tlaku NATO ani pokojné koexistence se sousedy, a to nejen se Srbskem.

A10c): OTÁZKA: Proč tedy nebylo Kosovo, namísto uznání jeho pochybné nezávislosti, vráceno po demokratizaci Srbska pod Srbsko jako jeho autonomní součást, s mezinárodním dozorem, aby tak mohl být zachován Helsinský pakt alespoň v nedotknutelnosti hranic a aby tak nebyl dán Rusku argument k připojení Krymu ?

ODPOVĚĎ:

A11a) OTÁZKA: Proč nebyly proti Rusku podniknuty nejprve diplomatické sankce a až poté ekonomické?

ODPOVĚĎ:

Nebyli například odvoláni velvyslanci USA a zemí EU z Moskvy, alespoň o tom nevím. Přitom třeba americký velvyslanec byl z Budapešti odvolán již více než před rokem, na protest proti Orbánovi. Bez sankcí ekonomických. Z Moskvy byl odvolán pouze velvyslanec Ukrajiny a Kanady, alespoň o dalších nevím, nejsem ovšem diplomat ani politik, takže prosím o případné doplnění od Vašich poradců.

A11b) OTÁZKA: Proč nebyla snížena úroveň diplomatických zastoupení v Moskvě? 

ODPOVĚĎ:

A11c) OTÁZKA: Proč nebyly přerušeny diplomatické styky?

ODPOVĚĎ:

Přitom na rozdíl od hospodářských sankcí, které musejí být v dobré víře a musejí být přiměřené, aby byly mezinárodněprávně přípustné, jsou retorze vždycky přípustné.

A11d) OTÁZKA:

ODPOVĚĎ:

Četní opoziční i vládní politici, včetně několika ministrů, prosili veřejnost zoufale, téměř se slzami v očích, o radu:  "Sankce sice asi nezabírají, ale co tedy máme proboha dělat místo sankcí, protože něco dělat musíme, abychom dali Rusku najevo svůj nesouhlas s jeho politikou !?" 

A11e) OTÁZKA: Nezní jednoduchá odpověď na jejich bezradnost: "Diplomatické sankce!"  ?

ODPOVĚĎ:

A12a) OTÁZKA: Pokud jste příznivcem sankcí proti Rusku nebo je aspoň tolerujete v rámci důležitější jednoty NATO a EU: jaký je konkrétní jasně kontrolovatelný cíl sankcí u vztahu Ruska vůči Krymu ?

ODPOVĚĎ:

A12b) OTÁZKA: Pokud jste příznivcem sankcí proti Rusku nebo je aspoň tolerujete v rámci důležitější jednoty NATO a EU: jaký je konkrétní jasně kontrolovatelný cíl sankcí kromě Krymu?
ODPOVĚĎ:

A12c) OTÁZKA: Pokud jste příznivcem sankcí proti Rusku nebo je aspoň tolerujete v rámci důležitější jednoty NATO a EU: do kdy jich má být dosaženo?
ODPOVĚĎ:

A12d) OTÁZKA: Pokud jste příznivcem sankcí proti Rusku nebo je aspoň tolerujete v rámci důležitější jednoty NATO a EU: jaké konkrétní důsledky vyvodíte ze svojí zodpovědnosti, pokud by v tomto časovém limitu cíle dosaženo nebylo?

ODPOVĚĎ:

A12e) OTÁZKA: Pokud jste příznivcem sankcí proti Rusku nebo je aspoň tolerujete v rámci důležitější jednoty NATO a EU: jak budete pak ze svého hradit ekonomické škody, které sankce a protisankce způsobí v ČR, pokud by v tomto časovém limitu cíle dosaženo nebylo?

ODPOVĚĎ:

A13) OTÁZKA: Pokud sankce nebudou mít proklamovaný efekt - kdo bude mít politický a ekonomický profit, pokud sankce zázračně zaberou, je zřejmé, ale kdo ponese odpovědnost politickou i finanční, zejména které osoby odejdou z politiky, které politické strany se samy sebekriticky rozpustí a kdo konkrétně zaplatí ČR naprosto zbytečné trvalé škody, po fotovoltaice další zcela zbytečnou ránu pro české podniky i občany nebo to bude jako vždy asymetrické: zisky budou soukromé nebo maloskupinové, ale nikdo z politiky neodejde (ani jako osoba ani jako politická strana) a ztráty zaplatí bezmocný daňový poplatník (který byl možná proti, ale každopádně nedostal v referendu šanci se vyjádřit) ?

ODPOVĚĎ:

Úvod : V některých čtvrtích Marseille se policisté bojí ve dne vylézt z auta a vejít do domů vyšetřovat zločiny, a v noci se tam bojí jezdit i v autě. Policie by evidentně potřebovala pomoc od armády. A nejen v Marseille. Situace se tam léta zhoršuje, došlo sice zatím jen k omezeným násilnostem, ale připomíná to přetopený kotel před devastujícím výbuchem.

A14) OTÁZKA: Proč EU svými právními  nástroji a NATO svými vojáky nebojuje za lidská práva přednostně v Marseille a dalších četných městech EU, kde platí v některých čtvrtích již dnes právo šaríja, a nikoliv evropská listina základních práv a svobod a proč se plánují vojenská cvičení na Ukrajině (což není členský stát EU ani NATO), když evidentně chybí dost vojáků, aby byla zjednána vláda práva v městech západní Evropy, čili v členských státech EU a NATO ?

ODPOVĚĎ:

A15a) OTÁZKA: Mnozí čeští politici, z ODS hromadně a zdá se mi, že většinově, ale i jednotlivci z dalších stran, vyjádřili pochybnosti o účinnosti sankcí, někteří se vyjádřili i v tom smyslu, že situace není černobílá, avšak ihned to doprovodili ujištěním, že nejdůležitější je jednota EU/NATO a podpora sankcí. Souhlasíte s tím, že tito politici se tím tedy sami přiznávají, že vyznávají tezi "mýlit se s EU/NATO je lepší, než mít pravdu proti EU/NATO" ?

ODPOVĚĎ:

A15b) ŽÁDOST O SROVNÁNÍ: Srovnejte prosím výše uvedenou tezi z předchozí otázky s tezí z 50. let: "Mýlit se se (s komunistickou) stranou je lepší, než mít pravdu proti straně".

ODPOVĚĎ:

A16) ŽÁDOST O SROVNÁNÍ: Srovnejte prosím ultimativní podmínky z Rambouillet vůči Srbsku (zejména jejich vystupňování oproti původní verzi), s ultimátem  Rakouska-Uherska vůči Srbsku, a zhodnoťte prosím následně, kdo je tedy z tohoto hlediska větší viník, resp. posuďte míru "spravedlivosti" války/útoku: zda R.-U. při zahájení první světové války v r.1914 nebo USA/NATO při zahájení svého útoku proti Srbsku v r. 1999?

ODPOVĚĎ:

A17) Kauza severní Kypr: Úvod:

Turecko okupovalo severní Kypr v r. 1974. Helsinky sice ještě v okamžiku turecké invaze na Kypr nebyly podepsány, nicméně turecký podpis se na Helsinském paktu objevit necelý rok po okupaci, čili Turecko porušovalo Helsinský protokol v okamžiku jeho podpisu, a celá kauza byla přitom tehdy velmi živá.

A17a) OTÁZKA: Uznaly USA a západní Evropa podpisem Helsinského paktu bez sankcí proti Turecku (zejména ve srovnání se sankcemi proti Rusku) realitu porušení Helsinského protokolu Tureckem, členským státem NATO, na severním Kypru?

ODPOVĚĎ:

Nevím, jak to přesně helsinský protokol stanovil s tou neměnností hranic, jestli k okamžiku podpisu nebo k okamžiku konce II.WW, nebo k jakému datu, ale v každé časové variantě podle mě buď podpis Turecka na Helsinském protokolu neobstojí nebo neobstojí Západ s dosud trvajícími výhradami vůči rozdělení Kypru a s pokryteckým postojem vůči Turecku.

A17b) OTÁZKA: Vidíte v této úvaze nějakou chybu? 

ODPOVĚĎ:

A17c) OTÁZKA: Proč sankce nebyly vyhlášeny proti  celému Turecku, ale jen proti severnímu Kypru, jako v případě Krymu? Členství Turecka v NATO je omluvou pro jakýkoliv mezinárodní zločin?

ODPOVĚĎ:

A17d) OTÁZKA: Analogicky by sankce neměly být vyhlášeny proti Rusku, ale jen proti Krymu, takže podle jakých kritérií tedy USA a EU vymezují území, vůči němuž se vyhlašují sankce?

ODPOVĚĎ:

Já vidím důvod rozdíleného metru na Rusko či Srbsko versus Kosovo či Turecko nikoliv v úrovni porušování lidských práv různými  režimy či v úrovni porušování mezinárodního práva, ale v přiznání amerického prezidenta L. B. Johnsona: "Je to sice bastard, ale je to náš bastard".

A18e) OTÁZKA: Máte lepší vysvětlení?

ODPOVĚĎ:

A18) Rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu z r. 2010 sice ospravedlňuje samostatnost Kosova, ale nebylo jednomyslné, leč pouze většinové 10:4, což nesvědčí o nezpochybnitelnosti, ale o jeho političnosti, a neopírá se o soulad osamostatnění Kosova s dosavadními mezinárodněprávními závazky, ale o to, že osamostatnění Kosova ničemu v Chartě OSN ani v rezolucích VS OSN a RB OSN neodporuje. Helsinským paktem se nezabývalo. Takže jej lze přiměřeně aplikovat i na Krym.

A18) OTÁZKA: Vidíte v této úvaze nějakou chybu?

ODPOVĚĎ:

A19) OTÁZKA: Pokud je Budapešťské memorandum právně nezávazné či jej USA porušily dříve, než Ruská federace, pokud Ruská federace Chartu OSN neporušila nebo ji porušila až po USA/NATO, a pokud Helsinský protokol porušily USA/NATO ještě před Ruskou federací, tak co tedy porušilo Rusko v mezinárodním právu na rozdíl od USA/NATO, že muselo být vystavena sankcím?

ODPOVĚĎ:

A20) OTÁZKA: Ve kterém státě, srovnatelném s Ruskem, dosud zabraly ekonomické sankce ve srovnatelné situaci?

ODPOVĚĎ:

A21) OTÁZKA: Za jak dlouho by pole Vás měly zabrat sankce proti Rusku, když podstatně tvrdší americké sankce proti podstatně slabší Kubě nezabraly ani za více než 50 let?

ODPOVĚĎ:

A22) OTÁZKA: Jste pro alespoň nějaké diplomatické sankce proti Rusku? Případně můžete konkretizovat?

ODPOVĚĎ:

A23) OTÁZKA: Jste pro alespoň nějaké ekonomické sankce proti Rusku? Případně můžete konkretizovat?

ODPOVĚĎ:

A24) OTÁZKA: Jste pro alespoň nějaké ekonomické sankce, ale jen proti Krymu, nikoliv proti celému Rusku?

ODPOVĚĎ:

Úvod: V r. 1995 byla podepsána Daytonská smlouva, a to mj. i Miloševičem, americkým a francouzským prezidentem, britským premiérem a německým kancléřem. V této smlouvě byla kromě hlavních pasáží o řešení bosenské krize i pasáž o uznání Kosova nedílnou součástí Srbska bez vazby na dodržování lidských práv Srbskem.

A25) OTÁZKA: Proč do Daytonské smlouvy USA,F,N a VB včas nedaly lidskoprávní klausuli jako podmínku neodtržitelnosti Kosova od Srbska  (zejména když byl tehdy v Srbsku u moci stejný režim, jako pak v r. 1999, a ještě naléhavěji zejména, když to bylo krátce poté, co proběhlo v Bosně masové porušování lidských práv všemi zúčastněnými stranami tedy včetně Srbů i všemožné etnické čistky), a pokud ji nedaly, proč USA, F, VB a N Daytonskou dohodu pak neslýchaně porušily? 

ODPOVĚĎ:

Okruh B) Referedum celostátní, místní i krajské

B1) OTÁZKA: Podle Vašeho názoru na budoucí ústavní zákon o celostátním referendu, který bude Senát s vysokou pravděpodobností projednávat: Kolik procent voličů by mělo minimálně podepsat petici, aby bylo povinně vyhlášeno celostátní referendum? 

ODPOVĚĎ:

B2) OTÁZKA: Podle Vašeho názoru na budoucí ústavní zákon o celostátním referendu, který bude Senát s vysokou pravděpodobností projednávat:  Kolik procent voličů se by se mělo  celostátního referenda zúčastnit, aby byl výsledek závazný?¨

ODPOVĚĎ:

B3) OTÁZKA:  Máte další kvantitativní omezující kritéria pro budoucí celostátní referendum?

ODPOVĚĎ:

B4a) OTÁZKA: Jaká kvalitativní omezení máte pro položenou otázku do budoucího celostátního referenda? (Například požadavek, aby byla předem schválena Ústavním soudem jako ústavně konformní. Nebo vynětí některých okruhů otázek vůbec z kompetence celostátního referenda. Nebo omezit vyjádření lidu jen na možnost odmítnutí/schválení zákonů, které již parlament schválil - tzv. lidové veto, neboli ratifikační referendum, aj. ...)

ODPOVĚĎ:

B4b) OTÁZKA: Pokud máte jakákoliv kvalitativní omezení, zdůvodněte prosím krátce, proč kladete tvrdší podmínky pro přímou svrchovanou vůli voličů, než pro poslance a senátory, což jsou pouzí prostředníci svrchované vůle voličů.

ODPOVĚĎ:

B5a) OTÁZKA:  Místo odpovědí na otázky 1. až 4. postačí, když napíšete, kterému státu na světě by se ČR měla blížit v požadavcích na celostátní referendum?

ODPOVĚĎ:

B5b) OTÁZKA: Pokud to není Švýcarsko, ať už explicitně či v důsledcích odpovědí 1. až 4., zdůvodněte prosím, proč.

ODPOVĚĎ:

B5c) OTÁZKA: Pokud podle Vás není ještě v ČR zatím taková úroveň demokracie, jako je ve Švýcarsko, tak prosím srovnejte úroveň současné demokracie, informovanosti a vzdělání obyvatelstva v ČR nikoliv se současnou úrovní ve Švýcarsku, ale se švýcarskou úrovní demokracie, úrovní informovanosti a vzdělání obyvatelstva v té době, kdy tam bylo zavedeno závazné referendum/lidové veto, očividně bez negativních důsledků, před kterými varují naši dnešní odpůrci referend.

ODPOVĚĎ:

B6) OTÁZKA: Dosud platná omezující kritéria místních a krajských referend se mají přitvrdit, změkčit či ponechat?

ODPOVĚĎ:

B7) OTÁZKA: Pokud souhlasíte s jakýmkoliv kvantitativním omezením místních a krajských referend i referend celostátních, s výjimkou petic a s výjimkou požadavku většího počtu kladných hlasů než záporných plus neplatných, tak zdůvodněte prosím krátce, proč podobná omezení neplatí i pro volby do Senátu.

ODPOVĚĎ:

B8) OTÁZKA: Ve třech případech v minulosti poklesla účast v druhém kole voleb do Senátu dokonce pod 10%. Proč by takové volby měly být platné, když místní a krajské referendum je nezávazné až do mnohem vyšší účasti?

ODPOVĚĎ:

B9) OTÁZKA: Souhlasíte s názorem, že když přijde k referendu málo lidí, je to známka malého zájmu o posuzovanou otázku, a proto by výsledek referenda pak neměl být závazný ?

ODPOVĚĎ:

B10) OTÁZKA: Souhlasíte s námitkou proti výše uvedenému: když přijde k volbám do Senátu méně lidí, než 35% nutných k závaznosti místního referenda, je to známka ještě menšího zájmu o senát či o kandidující senátory, než o posuzovanou otázku v místním referendu, a proto by takové senátorské křeslo mělo zůstat neobsazené.

ODPOVĚĎ:

B11) OTÁZKA: Souhlasíte s názorem, že když referendum rozhoduje jen o dílčí otázce, musí být podmíněno určitou minimální účastí, aby se prokázalo, že lidé mají o projednávanou otázku dostatečný zájem. Kdežto u voleb poslanců a senátorů není třeba limitu, protože rozhodují o širokém komplexu politických otázek, vlastně o všem?

ODPOVĚĎ:

B12) OTÁZKA: Souhlasíte s námitkou proti výše uvedenému: když přijde k volbám do Senátu méně než 34,99%, je to známka ještě menšího zájmu o  politickou komplexnost, než o posuzovanou otázku místního referenda, a proto by takové senátorské křeslo mělo zůstat neobsazené. Dokonce by to mělo být naopak: když lidé rozhodují ve volbách do Senátu například o pěti/deseti/padesáti nejžhavějších otázkách, které voliče aktuálně zajímají, měl by být limit pro platnost voleb do Senátu (a ostatně i voleb do Sněmovny) jen o něco méně než pětkrát/desetkrát/padesátkrát přísnější, než limit do referenda s jedinou otázkou, protože voliči jsou k volbám do senátu přitaženi v součtu dílčích skupin zájemců o dílčí otázky, které se překrývají jen částečně.

ODPOVĚĎ:

B13) OTÁZKA: Souhlasíte s názorem, že referendum musí být podmíněno určitou minimální účastí, aby nepodlehlo finančnímu tlaku populistické kampaně bohatého magnáta, který má sobecký zájem na té jedné konkrétní otázce?

ODPOVĚĎ:

B14) OTÁZKA: Souhlasíte s námitkou proti výše uvedenému: minimální účastí by měla být limitována i účast ve volbách do sněmovny, a to podstatně přísněji, než 35%, protože koupit si několik politických stran je mnohem výhodnější investice, než koupit si jedno jediné referendum.

ODPOVĚĎ:

B15) OTÁZKA: Souhlasíte s názorem, že referenda by neměla rozhodovat o ničem, kromě nejzásadnějších otázek např. státní suverenity, protože poslanci s mandátem od voličů lépe rozhodují o širokém komplexu složitých politických otázek, vzájemně provázaných, což nemohou zdaleka tak zodpovědně posoudit lidé, kteří se politickým problémům nevěnují na plný úvazek?

ODPOVĚĎ:

B16) OTÁZKA: Souhlasíte s námitkou proti výše uvedenému názoru, která zní, že lidé si vybírají poslance právě podle toho, jak vyhovují komplexu jejich dílčích názorů s jejich provázanosti, ale bohužel si nemůžou vybrat toho, kdo by vyhovoval všem jejich názorům, takže vybírají jen z menšího a většího zla, ale i tak jimi zvolený zástupce někdy nedodrží hlavní volební slib, o menších slibech ani nemluvě. Nejlepšími biči proti hroší kůži volených zástupců je proto lidové veto a odvolatelnost zastupitele ve většinovém systému. 

ODPOVĚĎ: